Centrální banky učinily světovou ekonomiku mimořádně závislou na mimořádně levných půjčkách. Státy, firmy i obyvatelstvo mají vzhledem k HDP extrémní dluhy. Hospodářství se přehřívají a vznikají na nich tři hrozivé bubliny současně. Akciová, dluhopisová a nemovitostní. U všech těchto aktiv se vychýlil pomyslný investiční trojúhelník v neprospěch investora. Tímto trojúhelníkem je likvidita – výnos – riziko.
Akcie zažívají ojedinělý růst, přispívá k němu obrovské množství likvidity na trhu, respektive nákupy nadhodnocených akcií.
Zvyšování úrokových sazeb centrálních bank navíc dost možná způsobí změnu trendu a prostor pro další růst akciových trhů je již minimální, nelze tudíž ani příliš počítat s růstem dividendových výnosů. Minima hodnoty akcií očekáváme v letech 2019 a 2020.
Dluhopisy
Výnosy ze státních dluhopisů klesly v roce 2016 na historická minima a velká část dluhopisů se v Evropě a Japonsku obchodovala se záporným výnosem.
V roce 2017 došlo k obratu a výnosy na všech typech dluhopisů začaly významně růst a pro rok 2018 počítáme s jejich dalším růstem.
Hrozí ovšem, že část dlužníků nebude schopna splácet své závazky, a to včetně mnoha předlužených států. Z tohoto důvodu mohou investice do dluhopisů představovat riziko.
Nemovitosti
Trh nájemních nemovitostí u nás i ve světě zažívá v posledních třech letech významný boom. Můžou za to extrémně levné hypotéky, které způsobily vlnu umělé poptávky po nemovitostech. V důsledku toho ale vylétly ceny bytů i dalších nemovitostí.
Výnosy z investic jsou díky tomu nízké. Od konce roku 2017, kdy ČNB zvýšila úroky a zpřísnila podmínky pro poskytnutí hypotečních úvěrů, se rovněž začaly jejich sazby mírně zvedat.
V roce 2018 mohou ceny nemovitostí ještě růst v důsledku doběhu poptávky, kdy běžní lidé budou chtít dosáhnout na „dostupnou“ hypotéku za ještě snesitelných úrokových sazeb. V následujících třech až čtyřech lze ovšem čekat propad cen.
Kryptoměny
Investovat do kryptoměn doporučujeme pouze zkušeným investorům. V tomto oboru je mnoho nekalostí a podvodů a je potřeba si přiznat, že jako všemi akceptované platidlo mohou přežít jen jedno až dvě procenta z dnes existujících virtuálních měn.
Zdrojem rizik i nejistoty jsou ale i regulační opatření a legislativní změny jednotlivých vlád, které se zřejmě postupně budou snažit mladé odvětví kryptoměn dostat pod svou kontrolu. V konečném důsledku by ale mohly ztížit pozici zmíněným podvodům a omezit nekalosti.
Kryptoměny aktuálně podléhají vysoké volatilitě a nelze vyloučit ani jejich ještě výraznější propad, než nastal počátkem roku. U bitcoinu by nás příliš nepřekvapilo minimum někde okolo čtyř tisíc dolarů za jednu virtuální minci.
I taková cena ovšem představuje v horizontu uplynulého roku až dvou značné zhodnocení. Na druhou stranu, mít kryptoměnách rozumně zainvestováno malé procento svého portfolia může být spekulativní sázkou na významné zisky.
Zlato a stříbro
Drahé kovy v roce 2017 zažily příznivý rok a zhodnocovaly. V prosinci 2015 bylo zlato na úrovni 1 046 dolarů, o rok později vzrostlo na 1 123 dolarů, a v roce 2017 dosáhlo 1236 dolarů za trojskou unci.
Přitom trh drahých kovů je poměrně podhodnocený - poměr ceny zlata k akciím, takzvaný Dow/Gold, je na nejvyšších hodnotách za dvanáct let. Zlato je nyní zhruba 19krát levnější než akciový index Dow Jones. Nejiná situace je u stříbra.
Ceny drahých kovů potlačí nahoru kombinace rostoucí inflace a rizik, které jsou spojeny s ostatními investičními nástroji.
| Do vývoje ceny drahých kovů by ale teoreticky mohly zasáhnout i kryptoměny, zejména bitcoin jeho zastánci popisují jako "digitální zlato", protiinflační aktivum, které s vývojem standardních ekonomických ukazatelů nesouvisí. Nezřídka se také v souvislosti s bitcoinem hovoří o uchovateli hodnoty, tuto tezi však nabourává zmíněná velká volatilita kryptoměn. |
Autor je analytik společnosti Golden Gate CZ
