Nemáme vládu jedné strany, i když to tak občas vypadá. A nejde jen o komunisty, kteří ji drží pod krkem. Především je to vláda koaliční. Pro připomenutí – kromě hnutí ANO je tam i nejstarší česká politická strana, tedy ČSSD.
Někdy se připomene sama. V době před koronavirovou krizí to bylo hlavně nápady na utrácení, což ANO přebíjelo ještě větším utrácením. Mediálně frekventovanou tváří byla především ministryně práce Jana Maláčová.
Pandemie vynesla do čela pozornosti – tedy co se sociálnědemokratických bratrů a sester týká – šéfa strany, ministra vnitra Jana Hamáčka. Sice se hned v počátku nedostal do čela ústředního krizového štábu, jak dosavadní pravidla předpokládala. Dokázal to ale vyvážit improvizovaným a povedeným PR tahem se svým červeným svetrem.
Na chvíli se z něj stal symbol boje proti koronaviru. Přitáhlo to i větší pozornost než návrhy jeho nositele, které často ve srovnání se střílením od boku, jež předváděli a předvádějí předáci hnutí ANO, alespoň občas měly hlavu a patu. Jako třeba při marném, ale z dnešního pohledu prozřetelném přesvědčování, aby pokračování restrikcí bylo podle krizového zákona. A nikoliv dle normy o ochraně veřejného zdraví, jakkoliv to pro vládu bylo pohodlnější a zdánlivě výhodnější.
Celkově se situace hodně podobala předkrizové době, kdy se sociálním demokratům nedařilo jejich návrhy prosazovat. Často naštěstí. Anebo je pak přebíjel jejich větší vládní bratr, což se odrazilo i v preferencích. Například podle volebního modelu agentury Kantar CZ z počátku dubna ANO dosahovalo rekordní přízně 33 procent dotázaných voličů, zatímco sociální demokraté se potáceli na svých 6,5 procenta. Teď může být situace zase jiná, ale asi nijak dramaticky.
Dalším problémem sociálních demokratů je, že tak jako se nedokážou připomenout pozitivními věcmi, daří se jim to negativními. Nebo alespoň negativně vyznívajícími. Jako třeba teď, když z oranžového klobouku vytáhli Michala Haška jakožto volebního manažera. Kdysi úspěšného hejtmana a stranickou oporu. Ale také účastníka „lánského puče“, tedy Hradem živené vzpoury proti tehdejšímu šéfovi strany Bohuslavu Sobotkovi. A též doktora práv z „prestižní“ vysoké školy ze slovenského Sládkovičova…
Svým výběrem se mu zatím podařilo vyvolat nové spory v již tak rozkolísané straně. Snad to vyváží jiné vlivy, a hlavně důraz na krajský charakter podzimních voleb. Mimochodem právě v krajích si během krize Jan Hamáček udělal dobré jméno. Teď to ale spíš vypadá, že ČSSD pod jeho vedením dělá vše pro to, aby i tento drobný kapitál prošustrovala.
