Komentář Petra Peška: Nakažená i vyléčená hierarchie

Krizový štáb ministerstva vnitra jednal po vzoru Hamáčka - v červených svetrech

Krizový štáb ministerstva vnitra jednal po vzoru Hamáčka - v červených svetrech Zdroj: Twitter Ministerstvo Vnitra

Jan Hamáček, Andrej Babiš a Alena Schillerová na tiskovce na letišti po příletu letadla s 1,1 respirátory z Číny (20.3.2020)
Jan Hamáček na tiskovce na letišti po příletu letadla s 1,1 respirátory z Číny (20.3.2020)
Babiš s Hamáčkem na tiskovce po příletu letounu Ruslan s rouškami a respirátory z Číny
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce
5
Fotogalerie

Koronavir obrátil mnohé naruby. Od některých vztahů v rámci vlády přes vztahy mezi státem a společností až po životní návyky. A je možné, že některé změny nemusejí být jen dočasné.

Když to vezmeme z mocenského vrchu, už mnohokrát bylo řečeno, že ministr vnitra Hamáček ve věcném přístupu často přebíjí premiéra Babiše. Naopak v čele Ústředního krizového štábu, kde by podle dřívějších pravidel měl být právě ministr vnitra (či obrany), sedí náměstek ministra zdravotnictví Prymula. A ten zároveň zastiňuje svého rezortního šéfa Vojtěcha.

Znát to bylo i v nedělní debatě na TV Prima, kde proti sobě seděli právě Adam Vojtěch a Roman Prymula (mimochodem mít v televizním duelu ministra a jeho náměstka je nejspíš unikát). Oba se snažili mluvit unisono. Nicméně pikantní bylo, když se náměstek vyjadřoval k tomu, zda by měl být ministr odvolán, jak k tomu o víkendu vyzval pardubický hejtman Martin Netolický (mimochodem za koaliční ČSSD). Ale holt je tak trošku revoluční doba.

Což se ještě víc pozná ve vztahu mezi státem a společností. Tristní nedostatek roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek ukázal lékařům a dalším pracovníkům ve zdravotnictví, v jakém stavu je jak tento rezort, tak připravenost úřadů na podobnou krizi. Zubaři se pak zase pomocí petice museli o víkendu připomenout, že také potřebují respirátory vyšší třídy. Například takový, v jakém se začal ukazovat premiér Andrej Babiš, byť asi ne nutně s červeným „nosem“. Mezitím už do zdravotních zařízení začaly ochranné pomůcky z čínských dodávek proudit – pozdě, ale přece. I tak je to ale velké selhání státu.

Obyvatelům nezbylo, než se nespoléhat na stát a při výrobě roušek sáhnout k vlastním schopnostem a lidové tvořivosti. Zároveň se ale objevila obrovská a obdivuhodná míra solidarity, kdy řada lidí začala šít doma roušky i pro své okolí, a to nejen pro své známé. Pozoruhodně se zachovala i vietnamská komunita. Kromě toho, že se mnozí prodavači z jejích obchůdků začali chránit dříve než ostatní, i odtud začala přicházet pomoc okolí. Paradoxně tak národnostní menšina pomáhá většině.

Hierarchických změn je samozřejmě mnohem víc, ve všech oblastech života. E-shopy začaly získávat na významu ve vztahu ke kamenným prodejnám. buď zavřeným, či se sníženou návštěvností. A v neposlední řadě jsou to i návyky lidí. Ať už jde o práci z domova, která začala ve větší míře suplovat docházení do zaměstnání. Či trávení volného času doma místo venku kvůli karanténě.

Až jednou pandemie a s ní spojené restrikce skončí, co z toho zůstane?