Komentář Petra Peška: Předvolební odcházení

Andrej Babiš a generální ředitel Správy železnic Petr Svoboda.

Andrej Babiš a generální ředitel Správy železnic Petr Svoboda. Zdroj: Andrej Babiš / Twitter

Negrelliho viadukt si 29. května 2020, tři dny před jeho znovuotevřením pro dopravu, prohlédli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr Karel Havlíček (ANO).
Premiér Andrej Babiš prohlásil, že některá opatření na fotbale mu nedávají logiku
3
Fotogalerie

Hnutí ANO přišlo prakticky ze dne na den o svého místopředsedu a možného hejtmanského kandidáta Petra Vokřála. To vše jen čtyři měsíce před volbami. Není to poprvé, co z politického projektu Andreje Babiše odpadla nějaká výrazná tvář. Může mu to uškodit?

Odchod někdejšího brněnského primátora Vokřála je vyústěním korupčních afér a vnitrostranického boje, které tamní podnikatelsko-politické kruhy kolem ANO provázejí. Kauza Stoka týkající se manipulace s veřejnými zakázkami, podezřelé nabírání členů, rušení a potom opět nerušení některých toxických buněk hnutí.

Vokřál zjevně ztratil trpělivost a nejspíš došel k závěru, že se nemůže opřít ani o podporu Andreje Babiše. Ten se omezil na konstatování, že vedení jihomoravské organizace ANO situaci nezvládlo a že ho odchod bývalého brněnského primátora „mrzí“. Podle zpráv z regionu Babiš pochopil, že Vokřálovy politické akcie ztrácejí na hodnotě, což by se mohlo v podzimních krajských volbách vymstít.

Větší koaliční potenciál je cítit z křídla ANO kolem současného jihomoravského hejtmana Bohumila Šimka, Vokřál má navíc za sebou už „nevýhru“ z minulých komunálních voleb v Brně. Kandidátku hnutí sice dotáhl k největšímu počtu hlasů, primátorský řetěz v druhém největším českém městě ale nakonec po šikovném vyjednávání uzmula ODS.

Vokřálovi se sice i v části mediální obce podařilo vytvořit představu, že je lídrem jakéhosi liberální křídla v rámci ANO. Nicméně limity jeho osobního kouzla se prokázaly i v minulých sněmovních volbách, kdy z posledního místa kandidátky neposkočil na volitelná místa (dostal 3,8 procenta preferenčních hlasů, potřeboval o necelé dva tisíce víc).

Za pozornost ale stojí zdůvodnění jeho odchodu. Neúspěšné stranické buňky podle něj byly napojeny na podsvětí. A hnutí jako takové se „vydalo spíše směrem politikaření v klasické partaji“, postěžoval si serveru Aktuálně.cz. První sdělení by pro jinou stranu bylo téměř zničující, druhé naopak pro stále relativně nové uskupení normální, ne-li pozitivní.

Jenže toto je ANO, které už přežilo i další politické odchody – od pražské primátorky Adriany Krnáčové přes lídra eurokandidátky Pavla Teličku či ministryni obrany Karlu Šlechtovou až po někdejšího rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušku. Pro Andreje Babiše je to samozřejmě i teď nepříjemné a situaci v Jihomoravském kraji mu to může zkomplikovat. Dopady na celostátní oblibu hnutí se ale zatím neprojevují.

Možná o něco větší obavy z následků odpadlictví ve svých řadách mohou mít sociální demokraté, které v nedávné době opustily dvě výrazné tváře – Jaroslav Foldyna (směr SPD) a Jiří Zimola (vstříc Změně 2020). Byť i zde to může sehrát očistnou roli…