Komentář Petra Peška: Virový test systému

Historické centrum Prahy 16. března 2020.

Historické centrum Prahy 16. března 2020. Zdroj: ČTK / Vít Šimánek

Historické centrum Prahy 16. března 2020.
Historické centrum Prahy 16. března 2020.
Historické centrum Prahy 16. března 2020.
Historické centrum Prahy 16. března 2020.
Historické centrum Prahy 16. března 2020.
6
Fotogalerie

Omezení pohybu obyvatelstva, zavřené hranice, nouzový provoz ekonomiky i společnosti. Pandemie koronaviru si vyžádala radikální opatření, která by ještě před pár týdny byla jen těžko představitelná. A pohled na vylidněné ulice, po nichž chodí lidé s rouškami či jinak krytými tvářemi, by mohl leckomu připadat jako scéna z nějakého katastrofického sci-fi filmu.

Přestože v tuto chvíli není jasné, jaké následky po sobě COVID-19 ve světě i v České republice zanechá, dá se na něj pohlížet i jako na příležitost, jak se připravit na případné další, ještě větší krize.

Něco podobného jsme již zažili. První vlna povodní v roce 1997 odhalila mezery ve fungování státu, ať už šlo o chybějící havarijní plány či o nedokonalou spolupráci záchranných složek. Když přišla velká voda o pět let později, byla už připravenost institucí na mnohem vyšší úrovni a předešlo se ještě fatálnějším následkům a škodám. A podobné poučení by mělo plynout ze současné koronavirové krize.

Příliš dlouho se váhalo s karanténou pro lidi, kteří se vrátili z rizikových oblastí. Zbytečně chyběly – a stále chybějí – roušky a respirátory, přestože technologicky by to pro společnost na prahu 21. století neměl být problém. Až za pochodu se rodil scénář, v jakém sledu zavírat školy, některé obchody a zamezovat dočasně zbytným kontaktům mezi lidmi. A samozřejmě řešilo se, kolik lidí pohromadě je už nebezpečných. Jestli sto, nebo třicet, nebo deset…

Vládu lze za její počáteční liknavost a poněkud chaotický přístup oprávněně kritizovat, to ale není to hlavní. Důležité nyní je, že nezbytná opatření nakonec přišla. A že existuje návod pro řešení případné další, ještě vážnější krize. Propříště snad už bude ve skladech dostatek roušek, respirátorů, prostě základních ochranných prostředků. Dopracují a kodifikují se plány, jak postupovat při dočasném omezování pohybu obyvatel. Kdy rušit lety, kdy zavřít hranice a kdy – v extrémním případě – izolovat obyvatele na infikovaných územích. Mít připravený plán kompenzací pro firmy, zaměstnance i pro živnostníky.

Ukázaly se i překvapivě kladné stránky. Kde nestíhal stát, zaskočil soukromý sektor. Spousta lidí projevila velkou dávku odpovědnosti a solidarity. Vytvoření protilátek na novou formu koronaviru lidskému organismu ještě chvíli potrvá, společnost ale ukázala, že protilátky na krizi tohoto typu má. Teď bude na řadě stát a vláda, aby projevené nedostatky odstranily a dopracovaly již existující krizové plány. Pro případ pokračování současné krize nebo pro nějakou podobnou situaci v budoucnu. Tak jako u těch povodní.