Česko, některými snílky zvané též Země budoucnosti, spektakulárně zvládá dvě věci: stavět dálnice a zavádět přívětivou elektronizaci státní správy. Když se tyto věci spojí, jak ukazuje příklad dálničních e-známek, je z toho ohňostroj inovací a příležitostí. Prostě „analog, žádnej digitál“, jak kdysi zpívali Chinaski.
Digitalizaci přitom slíbil i předseda vlády Andrej Babiš, naposledy v novoročním projevu: „Všechno, co dneska děláme, směrujeme k tomu, abychom zpřístupnili služby státu občanům, živnostníkům, podnikatelům i firmám.“ Fajn.
V případě dálničních známek bude cesta ke zjednodušení sice složitější, zato však dražší. I bez skandálu se zakázkou za 401 milionů korun, kterou bude smět ministerstvo s laskavým souhlasem vítězné firmy vypovědět, se systém elektronických známek jeví dražší než stávající nálepkový. A to se vyplatí.
Ve vládě Andreje Babiše panuje konkurenční prostředí. Aby to odvolanému ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi nebylo líto, oznámila jeho kolegyně z práce a sociálních věcí Jana Maláčová, že tendr na jednotný informační systém přijde ne na jednu a půl, ale hned na dvě a půl miliardy korun. A to se ještě vzadu krčí třetí – ministr obrany Lubomír Metnar, který nakoupil radary třikrát dráž, než je v NATO obvyklé.
Na příkladu systému na výplatu sociálních dávek si ukážeme, proč jsou věci tak složité. Stát je dlouhodobě závislý na jediném dodavateli. V roce 2010, za exministra Jaromíra Drábka z TOP 09, padlo rozhodnutí o výměně – tedy prakticky postavit nové systémy na zelené louce. Antimonopolní úřad ale zakázal nové programy používat a úředníci se vrátili ke starému systému. V minulém volebním období tendry znovu nastartovala ministryně Michaela Marksová z ČSSD. Po volbách ale přípravy zastavila ministryně Jaroslava Němcová z ANO. A Jana Maláčová z ČSSD je zase obnovila.
Srozumitelné, ne? Nový systém má sice několikaleté zpoždění, zato však bude dražší. Pro občana je bonus v tom, že si může po každých volbách číst o trestních oznámeních, která na sebe různé garnitury podávají. O bonusech pro původního dodavatele, firmu OKSystem, je zbytečné mluvit.
Ne že by Česko nemělo digitální strategii. Mluví se o ní od roku 2006, kdy s vizí e-governmentu přišel tým Ivana Langera z ODS. Dokonce máme i strategii Digitální Česko 2.0, která je v médiích citována od roku 2011. Loni byla dokončena! Čili teoreticky jsme připraveni, zbývá jenom několik let počkat. Pokud si mezitím ještě párkrát skočíme analogově pro dálniční známku na poštu, je to nepodstatný detail v naší skvělé digitální budoucnosti.
