Komentář Roberta Maleckého: Hraje se o ředitele ČT

Česká televize

Česká televize Zdroj: Profimedia.cz

Česká televize
Česká televize
Petr Dvořák, CME
4
Fotogalerie

V úterý začalo ve sněmovně veřejné slyšení kandidátů do Rady České televize. Jde o čtyři místa v patnáctičlenné radě, uvolní se od května. Kandidátů je přes padesát a hlavní pozornost zatím přitáhla nominace fantoma prezidentských večírků, rádoby novináře Milana Rokytky. To ale není to nejpodstatnější.

Do května toho lze ve stávajícím složení rady stihnout hodně. Třeba odvolat generálního ředitele televize Petra Dvořáka, když na to přijde. Základy už byly položeny.

Především v radě existuje potřebná dvoutřetinová, tedy desetičlenná většina, která může být podobným úvahám nakloněna. Ta si už společné hlasování vyzkoušela při odvolání dozorčí komise loni před koncem roku.

Nebyl to první varovný signál, už půl roku předtím při schvalování ročního bonusu uspěla Hana Lipovská s návrhem na snížení na dvě třetiny. Po sedmi letech, kdy ho Petr Dvořák celkem bez problémů dostával v plné výši. Od té doby se vztahy mezi generálním ředitelem a částí radních ještě vyostřily.

Seznam Zprávy upozornily na to, že se radní Haně Lipovské podařilo prosadit usnesení, podle něhož Petr Dvořák porušil povinnosti stanovené zákonem. Zdánlivě jde o formalitu, o to, že na stížnost nechal Dvořák odpovědět jednoho z podřízených ředitelů.

Do toho se rozhořel spor o naplňování veřejnoprávní povahy vysílání, opět zdánlivě marginální, ale řečí příslušných paragrafů důležitý. Jak upozornil server Info.cz, výroční zpráva o činnosti České televize za rok 2020, kterou má rada schvalovat příští týden, obsahuje ustanovení otevírající vrátka k Dvořákovu možnému odvolání.

Česká televize prý porušuje zákon, neboť hnutí SPD Tomia Okamury na rozdíl od jiných politických stran údajně nemá v jejím vysílání adekvátní prostor.

Jakkoli to budeme chápat jako záminky a formalismus, obě uvedené záležitosti mohou mít důležitý dopad. Generálního ředitele totiž může televizní rada odvolávat, pokud je naplněna některá z přesně vymezených podmínek. Například neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání nebo poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem. Podobnost s formulacemi použitými v obou zmíněných případech není jistě náhodná.

A proč k tomu dochází nyní? Předně proto, že tomu dává příležitost projednávání výroční zprávy. A pak je tu zmíněná volba. Od května se poměry v radě promění, ze zmíněné většinové desítky končí mandát Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Danielu Váňovi a Jiřímu Kratochvílovi. První dva jmenovaní obhajují, Kratochvíl už ne. V radě rovněž končí Jaroslav Dědič, který s Lipovskou a spol. nehlasoval, ani on už mandát neobhajuje. Pokud chce kdokoli spoléhat na nastavené poměry, je ideální situace na pokus o odvolání právě teď.

Probíhající volba nových členů může poměry v radě významně změnit buď ve prospěch protidvořákovské skupiny, nebo šéfovi televize naopak navrátit relativní klid, který měl do loňského jara. Dvanáct finalistů volby vzejde z předvýběru a známí by měli být ve čtvrtek 18. března.

To, jak silně mohou jednotlivé volby zamíchat poměry v radě, ukazuje loňský květen. V souboji o tři místa v tajném hlasování ve sněmovně uspěli Hana Lipovská, nynější předseda rady Pavel Matocha a moderátor Lubomír Veselý zvaný Xaver. Právě oni se už o měsíc později stali motorem opozice proti generálnímu řediteli Dvořákovi. Tentokrát jsou ve hře křesla hned čtyři…

Autor je spolupracovník redakce.