Komentář Tomáše Prouzy: Panika na britských ostrovech

Londýnem prošli odpůrci brexitu, chtějí další referendum o dojednaných podmínkách (23. 6. 2018)

Londýnem prošli odpůrci brexitu, chtějí další referendum o dojednaných podmínkách (23. 6. 2018) Zdroj: Reuters

Premiérka Theresa Mayová.
2
Fotogalerie

Britům pomalu končí prázdniny a začínají chápat, jak trestuhodně zanedbali přípravy na brexit. A výchozím scénářem se stává ta nejhorší varianta – že Britové z EU prostě tiše zmizí bez dohody. Na nic jiného asi oslabená vláda nebude mít sílu.

Je k neuvěření, že trvalo přes 15 měsíců ode dne, kdy Britové spustili dvouletý proces odcházení, než představili návrhy na to, jak by mohla vypadat budoucnost britsko-evropských vztahů. Je dvojnásob k neuvěření, že se proti těmto návrhům obratem vymezila část vládní strany, takže Evropa netuší, jak vážně vlastně britské návrhy brát.

Do odchodu Británie na konci března příštího roku zbývá pouhých sedm měsíců. Výsledkem nejnovějšího kola jednání s Británií tento týden je zpráva, že návrh finální dohody na stole letos v říjnu rozhodně nebude, takže stihnout vše dohodnout a také ratifikovat členskými státy EU a Evropským parlamentem začíná být téměř nemožné.

Na stole tak jsou tři varianty. Nejlepší, ale nejméně pravděpodobnou je dotažení dohody podle plánu a minimalizace škod, které na obou stranách brexit způsobí – to pokud se ve většině věcí zachovají stávající pravidla spolupráce.

Druhou variantou je britská žádost o prodloužení dvouletého vyjednávacího období a odchod později než 1. dubna 2019. Pro většinu zemí EU je to možnost přijatelná, ale otvírá spoustu otázek – pokud bude Británie členem ještě v květnu 2019, budou se volit do Evropského parlamentu i britští europoslanci? Kde je záruka, že jedno prodloužení bude stačit? A má smysl, aby byl brexit tématem příštích britských voleb, které se musejí konat nejpozději v květnu 2022?

Třetí variantou je odchod Britů bez dohody. To by mělo spousty následků od přerušení obchodu až po nedostatek léků v Británii nebo konec výměny bezpečnostních informací. Panika v Británii začíná růst a ministr pro brexit dokonce musel oficiálně potvrdit, že vláda neplánuje nasadit armádu pro zajištění distribuce jídla a léků po brexitu.

I bez nákladů na armádu nebude brexit bez dohody levný. Již dnes britská vláda najala na přípravy brexitu sedm tisíc nových úředníků a plánuje jich přijmout ještě devět tisíc. Další náklady ale ponesou britské firmy. A nebudou to náklady zrovna malé. Britská vláda včera zveřejnila prvních 25 doporučení pro oblasti od daní a obchodu přes zemědělství až po jadernou bezpečnost nebo zdravotnictví.

A je to smutné čtení, kterým se vine jedno společné téma: milí Britové, milé britské firmy, brexit bez dohody vás vyjde draho. To přiznává sama britská vláda, která ani za rok a půl jednání nebyla schopna přijít s přijatelným řešením a jejíž představitelé otevřeně přiznávají, že největší nadějí pro Brity je, že Evropská unie vyměkne a rezignuje na svá základní pravidla.

Evropa ale nemá jediný důvod, aby řešila britské problémy. Těch svých má dost a měla by se soustředit na ně, a ne zachraňovat britské politiky před jejich neschopností přijít s řešením problému, který způsobili.  

Autor je bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti