Zatímco vláda Andreje Babiše řeší koronavirovou pandemii často chaoticky a málo chytře, ekonomika reaguje velmi citlivě na každé její rozhodnutí a důsledky jsou na rozdíl od zkratkovitých vládních opatření dlouhodobé. Opět to uvidíme při dalším nouzovém stavu, ve kterém se Česká republika kvůli covidu ocitá.
Ekonomičtí experti z celého světa už půl roku zkoumají dopady pandemie na hospodářství jednotlivých zemí a výsledky jsou pozoruhodné. Například ekonomika ve Švédsku, kde na začátku šíření nemoci zvolili spíše benevolentnější přístup, klesla v podstatě stejně jako v Dánsku, které naopak přikročilo k rázným omezením jako jedno z prvních v Evropské unii. Studie Chicagské univerzity, která zkoumala jednotlivé regiony Spojených států, zase dospěla k názoru, že restrikce kvůli COVID-19 zapříčinily pouze 12 procent z celkového propadu ekonomické spotřeby. Firmy a občané totiž promptně reagují na vládami vyvolaný strach a obavy. Vede je to, bez ohledu na počet nakažených, k omezování investic, odkládání potřebných restrukturalizačních kroků či k velkému omezování spotřeby.
Ekonomice by pomohlo, aby vláda veškerá nařízení, týkající se i vyhlášení dalšího nouzového stavu v Česku, opřela o přesná data a spolehlivé analýzy. Žádoucí je bezesporu i to, že opatření se nebudou měnit nahodile každý týden. To se bohužel děje od března právě v Česku. Navíc za situace, kdy je možné, že po druhé vlně pandemie může přijít i třetí, která se může brzy propojit i s obvyklou epidemií chřipky. Pak bude vláda dělat co? Tuší to vůbec?
Ekonomiku nelze vypínat opakovaně. To ji postupně ničí a návrat k normálu bude trvat léta. Omezující opatření musí být velmi dočasná a velmi přesně cílená. Nemají být plošná, ale regionální. U toho musí být chráněny důležité sektory ekonomiky a vážně ohrožené skupiny lidí. Politici to sice pořád opakují, ale nepostupují podle toho.
Prvořadé je ochránit zdravotnický systém, aby se nepřehltil a nezkolabovala péče o necovidové pacienty. Pokud se to nepodaří, vliv na celou ekonomiku bude drtivý. Je potřeba zachovat v co nejširší míře i školní výuku. A dělat kroky, které mají logiku. Zavřít restaurace od 22 hodin večer logické není, nákaza se nešíří jen v noci. Podpora vybraným postiženým oborům hospodářství musí dál pokračovat. Opět cíleně a s nějakou perspektivou.
Vláda, kterou dnes v tomto případě reprezentuje především ministr zdravotnictví a „plukovník epidemiologie“ Roman Prymula, neustále vyzývá občany k zodpovědnosti. To se ale změnilo v jakýsi nekonečný souboj v nošení či nenošení roušek. To je ovšem pouze jeden z vnějších znaků. Nový nouzový stav proto problémy ekonomiky opět prohloubí. Zejména nouzový stav, jak ho nesystémově navrhuje současný český kabinet. Zodpovědná vláda nemůže řešit problémy tak strašně chaoticky a pouze s pofiderními zdůvodněními, která se neopírají o pečlivě zpracovaná data.
Šanci na lepší situaci v boji s infekční nemocí jsme už prošvihli. Opakováním špatných rozhodnutí ale prošvihneme i rychlejší návrat k zotavení ekonomiky. Zjednodušeně řečeno – ekonomy a firmy nikdo moc neposlouchá, o všem rozhodují politici , často velmi nekompetentní, a epidemiologové, kteří ale řeší pouze jeden výsek problému. Bohužel to je stav Česka, ve kterém se právě nacházíme.
