Největší světová recese od 2. světové války? Nahoru. Nepokoje v ulicích amerických měst? Nahoru. Vyostřené prezidentské volby? Nahoru. Směrem vzhůru reagují burzy i nyní po útoku na sídlo amerického Kongresu.
Neracionalitu trhů a snahu růst za každou cenu ukazuje i reakce na volby do amerického Senátu. V listopadu akcie rostly, protože se jim líbilo rozdělení moci mezi Demokraty a Republikány. Rostou i proto, že se jim líbí, že Demokraté ovládnou Bílý dům i Kongres včetně Senátu. Newyorská burza se tak dostala podle klíčového indexu Dow Jones na nový rekord.
Každou zprávu i tu sebehorší si totiž v současnosti investoři vyloží jako důvod pro růst. Dokonce i informaci, která naprosto zničí jejich předchozí očekávání o dělbě moci. To je přitom příznačné pro trh v euforické fázi.
Jak je to možné? Důvodem je pumpování bilionů dolarů na trh ze strany americké centrální banky Fed, což tlačí akcie nahoru a naopak sazby dolů.
USA si tak zároveň mohou levně půjčovat, což těší investory očekávající, že nastupující demokratická administrativa prezidenta Joe Bidena bude rozdávat nikoliv stamiliardy dolarů, ale rovnou biliony.
Armádě drobných investorů, kteří jsou nyní hlavní hybnou silou, by tak zřejmě nevadilo ani to, kdyby v New Yorku vybuchla atomová bomba. Spekulanti – tedy ti, co by přežili – by z protiatomových krytů dál zběsile nakupovali akcie v předtuše, že americká centrální banka Fed pošle do ekonomiky už rovnou triliony dolarů.
O realitu a řády, v nichž se tisknou peníze, už totiž vůbec nejde. Stejně jako během technologické bubliny na přelomu tisíciletí se hraje s očekáváními, která jsou vyhnaná do extrémů.
Ne náhodou za prudkým růstem stojí nyní, stejně jako před dvaceti lety, drobní investoři, kteří opět uvěřili, že dojde k radikální změně světa. Tehdy ji měl bleskurychle zajistit internet, nyní jde o elektromobilitu, internet věcí nebo například cloudy.
Společných rysů je však daleko více. I nyní přicházejí na burzu emise firem, které nevydělaly ani dolar, což je příklad Airbnb nebo DoorDash. Přesto jejich cena letí prudce nahoru. Objevují se ostatně i srovnání tehdejších akciových lídrů se současnými. Konkrétně banka Wells Fargo varuje investory do výrobce elektromobilů Tesla, že firma může skončit jako mediální král začátku tisíciletí AOL, který nestačil technologickému vývoji a nakonec padl.
A stejně jako před dvaceti lety i v současnosti analytici začínají mluvit o tom, že firmy se přece musí oceňovat jinak. Tentokrát je to jiné, zní trhy. Ale jak prohlásil legendární investor John Templeton, jde o nejdražší čtyři slova v historii investování.
Je sice pravda, že centrální banky podporují burzy neskutečným způsobem, ale zase před dvaceti lety nezasáhl globální hospodářství koronavirus, jehož dopady budou zcela jistě dlouhodobé. Státy a firmy taky nebyly zdaleka tak zadlužené jako nyní.
V uplynulé dekádě centrální bankéři navíc vytvořili tunu nerovnováh na trzích s akciemi, dluhopisy, realitami nebo například kryptoměnami, takže rozbuškou propadu může být cokoliv. Včetně drahých komodit, které tlačí inflaci nahoru, což bude pro centrální banky oříšek. Situace na burzách proto začíná nebezpečně připomínat hru na to, jak najít ještě většího hlupáka, který předražené akcie koupí.
