Ještě před Vánoci bylo euro na devizových trzích za kurz 24,50 a nyní je už o korunu dražší. A proti loňskému únoru je to dokonce o dvě koruny, zatímco do té doby svou silou trhalo rekordy. Co se to s naší měnou vlastně děje? To je to s českou ekonomikou opravdu tak špatné?
Ne, špatnou kondicí ekonomiky to opravdu není. Laiky možná udiví, že při krátkodobějších pohybech kurzu to může být úplně naopak. V našem případě je hlavním důvodem to, že zhruba od poloviny loňského roku je jasné, že se česká inflace dostává pod kontrolu a následovat bude snižování úrokových sazeb, které byly u nás zřetelně vyšší než v eurozóně. Funguje to zjednodušeně tak, že investoři na mezinárodních trzích hledají pro své volné prostředky nejvhodnější příležitosti a třeba státní dluhopisy země s vysokým a bezpečným ratingem a zároveň mnohem vyšším úrokem, než je na euru, jsou výbornou investiční příležitostí. Investor pak vezme eura, smění je za koruny a za ty nakoupí české dluhopisy. Vydělá tak na lepším úročení, ale také zvýší poptávku po koruně, a ta tudíž posílí.
Podobně funguje i široce diskutovaný jev, kterým bylo vysoké čerpání úvěrů v eurech. České firmy si půjčovaly od bank eura za levnější úrok, ale směňovaly je zde za koruny. I tím sílil kurz. Když pak je jasné, že úroky půjdou dolů a přiblíží se úrokům na euru, začne opačný pohyb, a to s předstihem, protože všichni vědí, že čekat se nevyplatí, neboť koruna oslabí a výnosy z lepšího úročení jim požere znehodnocený kurz. A závodění v odchodu pak pochopitelně zrychluje i pohyby měny.
Nyní je pro další směr vývoje kurzu v nejbližších týdnech a měsících otázkou, zda už většina tohoto putovního kapitálu odtekla, případně kolik ho ještě zbývá. A jak finanční trhy odhadují rychlost poklesu úrokových sazeb v Česku a pochopitelně i to, co se může dít s úrokovými sazbami na euru. A také to, jak bude k pohybu kurzu přistupovat ČNB. Jak guvernér Michl, tak viceguvernérka Zamrazilová jasně vyjádřili odhodlání zabrzdit snižování úroků, pokud by koruna příliš prudce oslabovala. Na druhou stranu, toto odhodlání může nahlodat to, pokud inflace bude klesat rychleji, než nyní experti v centrální bance odhadují. Je každopádně faktem, že v posledních dvou třech dnech rychlé oslabování zamrzlo a přes 25,50 korun za euro se české měně nechce.
Nicméně krátkodobé výkyvy na devizových trzích je prakticky nemožné předvídat. Na kurz mohou mít vliv i různá politická rozhodnutí, jako když nedávno EU uvolnila dlouho blokované dotace Polsku nebo Maďarsku. Příliv eur láká spekulanty, protože může zpevnit kurz zlotého či forintu, a tudíž vyklízejí pozice na podobné měně, která není tak atraktivní a pohybuje se opačným směrem.
Možná jsme v bodě obratu, kdy se koruna vrátí ke svému dlouhodobému směřování vzhůru. Postupné dlouhodobé posilování měny přerušené jen devizovými intervencemi v letech 2013 až 2017 je přirozeným projevem ekonomiky, která se svou výkonností snaží dotáhnout na vyspělejší sousedy, a tento trend se opět prosadí, pokud nepřijde nějaká další krize vyvolávající nestabilitu. Odhadovat ale, jestli je lepší koupit si devizy na letní dovolenou nyní, nebo čekat na lepší kurz, je momentálně asi podobné jako sázet na koníčky.
Autor je komentátor Reflexu
