Jeff Bezos, majitel internetového obchodu Amazon, se ve čtvrtek stal nejbohatším člověkem světa. Z pomyslného trůnu sesadil dosavadní stálici Billa Gatese. Na vrcholu se však příliš dlouho neohřál a ještě ten den spadl zpět na původní druhé místo. Přesto Bezosův příběh stojí za pozornost, níže následuje profil zakladatele Amazonu.
Čtvrteční nárůst akcií Amazonu udělal z Jeffa Bezose na několik hodin nejbohatší osobu světa. Jeho majetek se vyšplhal až k hodnotě 91 miliard dolarů, čímž získal zhruba miliardový náskok před spoluzakladatelem Microsoftu Billem Gates, který kraloval žebříčku nepřetržitě od roku 2013.
Ten však o své prvenství přišel jen na chvíli. Ještě týž den totiž dal Amazon k dispozici údaje o výši zisků za druhé čtvrtletí roku 2017 a akcie šly opět dolů. Zisky společnosti totiž oproti stejnému období v loňském roce klesly o 77 procent na 197 milionů dolarů. Důvodem jsou ale zejména masivní investice do dalšího růstu společnosti. Amazon například letos plánuje dokončit akvizici amerického řetězce supermarketů Whole Foods za 13,7 miliard dolarů. Amazon však svého postavení nedosáhl hned, vedlo k němu relativně dost mezikroků.
Z Wall Street do garáže v Seattlu
Jeff Bezos se narodil 12. ledna 1964 v Albuquerque v Novém Mexiku. Jeho rodné jméno zní Jeffrey Preston Jorgensen, avšak jméno svého otce ani jeho samotného si malý Jeff nestihl ani zapamatovat. Manželství Jorgensenů nevydrželo ani rok. Když byly Jeffovi čtyři roky, jeho matka si vzala kubánského imigranta Miguela Bezose, který jejího syna nakonec adoptoval a dal mu i své jméno.
Klíčovými momenty dětství byly ale pro malého Jeffa návštěvy u dědečka na texaském ranči, kde se projevil jeho technický talent – při pokládání trubek i opravě větrníků.
Na rozdíl dd dalších technicky i jinak nadaných jedinců, jako je zakladatel Microsoftu Bill Gates, šéf Facebooku Mark Zuckerberg či zakladatelé Googlu Brin a Page, Bezose geniální nápad založit virtuální obchodní dům nepřepadl už na studiích. Mohl úspěšně zakončit studium inženýrství a počítačových věd na Princetonské univerzitě. Právě postupný vývoj je pro jeho impérium charakteristický.
Ani v roce 1986 po absolvování školy ještě neměl Bezos v hlavě plán za miliardy. Nastoupil jako počítačový expert do světa finančnictví a dokonce to po čase dotáhl na viceprezidenta jedné z firem na Wall Street. Vedl život, který by mu leckterý Američan mohl závidět. Pak ale dal výpověď.
Příčinou jeho odchodu nebyl objev geniálního algoritmu či sestrojení prvního osobního počítače. Racionální Bezos prostě viděl, jak internetový byznys zažívá první boom a přemýšlel, jakým způsobem by mohl do rozjíždějícího se vlaku naskočit. Udělal si seznam asi dvaceti produktů, které by mohl se ziskem prodávat na internetu. Ten pak zúžil na pět: CD, počítačový hardware, software, videa a knihy.
Kdyby vsadil na CD nebo videa, pravděpodobně by o něm už nikdy nikdo neslyšel. Ale Bezos se rozhodl pro knihy: snadno se tisknou, nestojí moc a kupce najde po celém světě. A tak založil ve své garáži v Seattlu v roce 1994 Amazon, tehdy ještě pod prvním názvem Cadabra.
S Amazonem do celého světa
Ze svého „virtuálního Walmartu“ ale nechtěl hned vymačkat velké zisky. Bezos investoval, účtoval si malé marže a k prvnímu zisku se propracoval až v roce 2001. Díky této strategii dokázal Amazon v klidu přečkat prasknutí internetové bubliny na počátku století, protože minimální zisky už se neměly kam propadnout.
Sotva z Amazonu udělal „největší knihkupectví světa“, začal se poohlížet po dalším byznysu pro Amazon. A zkoušel kdeco – od prodeje klenotů po spodní prádlo. Skvělým tahem se stal prodej elektronické čtečky Kindle v roce 2007. V roce 2011 vstoupil na pole tabletů s novým výrobkem Kindle Fire. Později přišla také inteligentní osobní asistentka Alexa a live-streamingová platforma Twitch.
Jak se firma rozrůstala, tak se rozšiřovala i kritika Bezosova internetového zázraku. Amazon původně založil své podnikání na přelomovém soudním verdiktu, že internetové společnosti nemusejí platit daň z prodeje v amerických státech, kde nejsou fyzicky přítomné. To Bezosovi dovolilo srážet ceny a Amazon vynakládal nemálo dolarů, aby lobbisté tento neférový stav udrželi.
Jak se postupně rozmnožily sklady Amazonu po celé Americe i ve světě, čím dál častěji se začaly ozývat stížnosti na bídné pracovní podmínky: ať už se jednalo o nesnesitelné vedro v halách, příliš tuhý pracovní režim či zaměstnávání ostrahy s neonacistickou minulostí ve skladech v Německu.
V září roku 2015 otevřel Amazon také svůj první sklad v České republice. V Dobrovízi u Prahy Amazon zaměstnává několik tisíc lidí a u areálu nechal vybudovat také soukromou železniční zastávku, kam zaměstnance přiváží vlaky z pražského Masarykova nádraží.
Zboží do oken a raketou na dovolenou
V srpnu 2013 Bezos rozmnožil své podnikatelské aktivity nákupem amerického deníku Washington Post, který je známý svou klíčovou rolí v odhalení aféry Watergate v sedmdesátých letech 20. století. Udělal tak tečku za čtyř-generační vládou rodiny Grahamových, která vydavatelství vlastnila od třicátých let.
Bezos se ale nebojí pouštět ani do experimentálnějších projektů. Na konci roku 2013 odhalil novou iniciativu Amazon Prime Air, která vyvíjí koncept doručování zboží pomocí dronů. V roce 2014 dohlížel na jeden z největších omylů v historii firmy: představení vlastního smartphonu Fire Phone, který sklidil velkou kritiku a po roce byl jeho prodej ukončen.
Podívejte se, jak to vypadá ve skladu Amazonu v Dobrovízi:
Amazon • Michal Nosek, Kryštof Nosek
Naopak úspěch zaznamenal s projektem Amazon Studios, který v současnosti produkuje vlastní originální obsah včetně filmů. Jako celoživotní fanoušek Star Treku si v roce 2016 zahrál i cameo ve filmu Star Trek: Do neznáma.
Mezi jeho nejvýstřednější a nejnákladnější projekty se však rozhodně řadí cestovní kancelář Blue Origin, která vyvíjí technologii umožňující komerční lety do vesmíru. Tam Bezos plánuje budovat „vesmírné hotely, zábavní parky a kolonie pro dva až tři miliony lidí”. Bez přehnaně velké nadsázky se tak dá napsat, že Bezos zamířil z garáže až ke hvězdám.
