Kreditní impulz se pomalu otřepává i v prostředí vysokých sazeb
S červnem se blíží výročí konce cyklu zvyšování sazeb Českou národní bankou. Od loňské rošády v bankovní radě většina členů volila ponechání klíčové repo sazby na neměnné úrovni sedmi procent. Kreditní impulz soukromého nefinančního sektoru v podobě meziroční změny objemu nových úvěrů v poměru k hrubému domácímu produktu je v důsledku utahování měnové politiky od loňského března negativní.
Měnová politika tedy účinně brzdila úvěrový cyklus. Výjimkou byl loňský srpen, kdy ovšem došlo ke značnému nárůstu objemu eurových úvěrů, který výrazně převážil pokles v ostatních kategoriích, a to v souvislosti s potřebami financování provozu sektorů doplácejících na výrazný nárůst cen energií v daném období.
Obecně zvyšování objemu eurového financování bylo to jediné, co pozitivně přispívalo ke kreditnímu impulzu v tomto období. Nicméně letos je úvěrový impulz z tohoto zdroje již vyčerpán. Mezi důvody patří utaženější zahraniční měnová politika, zmírnění inflačních tlaků v průmyslu či zlepšení dodavatelských řetězců, a tudíž menší nutnost provozního financování. Zároveň silnější česká koruna snižuje atraktivitu eurových úvěrů.
Firemní úvěrování je tedy nyní v útlumu a zčásti kvůli poklesu zájmu o úvěry v cizích měnách bude pokračovat. Naopak trend úvěrování domácnostem ukazuje mírné známky oživení. Kreditní impulz domácností byl po většinu loňského roku výrazně negativní. To odráželo extrémně nízkou důvěru domácností, a s tím související pokles jejich spotřeby. V posledních měsících však dynamika nových úvěrů opatrně nabírá na síle. Příkladem jsou vyšší objemy hypoték. Meziročně jsou sice vlivem vyšší srovnávací základny daleko nižší, nicméně v porovnání s objemy v závěru loňska se jedná o poměrně citelný nárůst.
I když na trhu přetrvávají vysoké úrokové sazby, ty již dále příliš nepřispívají k útlumu úvěrování. Šrouby měnové politiky se tak zřejmě pomalu uvolňují, respektive efekt jejího utažení ztrácí na síle. Pokračující oživení poptávky domácností po úvěrech by tak mohlo podpořit, respektive urychlit letošní oživení spotřeby a spolu se solidním růstem mezd přispět k naplnění proinflačních rizik často zmiňovaných bankovní radou.
Ani tak ale nečekáme, že tato rizika nakonec po roce povedou k restartování cyklu zvyšování sazeb. Soudě dle současného zacenění to nečekají ani finanční trhy, které ani jestřábí apel guvernéra ČNB neodradil od očekávání snižování sazeb ve druhé polovině letošního roku.
Autor je ekonom Komerční banky
