Mají ovocnáři právo na pomoc z veřejných peněz? Mrazy navýší inflační tlaky

Ovocnáři se snaží ochránit úrodu před mrazy (26.4.2024)

Ovocnáři se snaží ochránit úrodu před mrazy (26.4.2024) Zdroj: ČTK / Šálek Václav

Noční mrazy v uplynulých dnech způsobily podle ovocnářů jednu z největších škod na úrodě za poslední století. V Čechách je údajně téměř po veškeré úrodě ovoce, na Moravě zmrzla zhruba polovina. Podobné potíže mají i ovocnáři v řadě dalších zemí Evropy a také i pěstitelé zeleniny.

Pro dané obory je to samozřejmě velmi nepříjemná situace. Vyvolává však nepříjemné otazníky i v jiných ohledech. Prvním takovým otazníkem je pomoc z veřejných peněz. Ministerstvo zemědělství už ohlásilo, že pěstitelům ovoce poskytne pomoc v hodnotě vysokých desítek milionů korun.

Trochu to připomíná vlekaře a jejich nataženou ruku vždy, když nesněží tolik, kolik by potřebovali. Nejefektivnější, tržně čisté řešení u ovocnářů (i u vlekařů a u všech dalších „rizikových“ oborů) by bylo založeno na standardním soukromém pojištění. Čekali bychom proto, že ovocnáři a další poškození dostanou „pomoc“ od svých pojišťoven.

Bez znalosti detailů hospodaření jednotlivých dotčených zemědělských firem není jasné, do jaké míry byly takto skutečně pojištěny. Zemědělci tvrdí, že pojištění proti dopadům jarních mrazů neexistuje. To není pravda: přinejmenším dvě velké české pojišťovny takové pojištění nabízejí.

Ale hlavně není jasné, do jaké míry by firmy takto pojištěny skutečně být měly. Logika pojištění podnikání je taková, že čím je dané podnikání rizikovější, tím dražší je pojištění, tím vyšší pak musí být cena dané produkce, a tím menší je po ní poptávka.

Nelze vyloučit, že plné komerční pojištění úrody proti jarním mrazům by bylo tak drahé, že by tím pádem byli čeští pěstitelé nekonkurenceschopní. A v Česku by se tudíž dané ovoce a zelenina třeba ani nepěstovaly. To by nebylo příjemné z pohledu soběstačnosti: kdyby se znovu zastavila mezinárodní doprava, jako se to stalo během covidu, byli bychom prostě bez příslušného ovoce. Tady se vracíme k problému ne zcela jasných hranic okruhu plodin, které chceme produkovat přímo v Česku, byť na to tady třeba nemáme příliš vhodné podmínky.

Patří tam ještě pořád – i po posledních mrazech – jablka? Meruňky? Rajčata? Banány? Konec pěstování nedostatečně mrazuvzdorného ovoce a zeleniny by nebyl příjemný ani z pohledu kultivace krajiny. Namísto dnešních ovocných sadů, jejichž líbeznou kulisu si pochvalují mnozí cyklisté a výletníci, bychom zřejmě viděli ještě víc řepky nebo logistických center. Možná tedy jistá podpora z veřejných peněz zemědělcům postiženým mrazy smysl dává.

Ať už ale škody zaplatí kdokoliv (spotřebitelé ve vyšších cenách, daňoví poplatníci vyšším deficitem státního rozpočtu, zemědělci svými krachy), postup globálního oteplování a s ním spojená vyšší kolísavost počasí znamenají, že takových škod a souvisejících nákladů bude čím dál víc. Jde o jeden z argumentů ve prospěch tvrzení, že nás čekají roky se spíše vyššími inflačními tlaky.

Touto cestou se nedávné nízké teploty dotýkají – možná trochu nečekaně – i dlouhodobého výhledu měnové politiky. Pokud očekáváme, že budoucnost přinese převahu proinflačních tlaků (ať už ze strany vyšší poptávky, nebo vyšších nákladů nabídky), znamená to, že neutrální úroková sazba centrálních bank bude zřejmě vyšší, než byla v nedávné minulosti.

Svůj verdikt o tom, zda je nutné posunout předpoklad o neutrální úrokové sazbě, nám v nejbližších dnech po týdnech svých interních debat sdělí i ČNB. Už teď je ale jisté, že letošní jarní mrazy přinesou zvýšení inflace (nabídka ovoce bude slabší), a tedy že jde o faktor ve směru pomalejšího letošního poklesu úrokových sazeb ČNB.

Autor je ekonom České spořitelny