Metaverzum, kde nikdo nechce být. Ani vlastní zaměstnanci Mety

Metaverzum otevírá příležitosti pro vzdělávání, zábavu, sport i práci.

Metaverzum otevírá příležitosti pro vzdělávání, zábavu, sport i práci. Zdroj: iStock

Tržby Meta Platforms poprvé klesly
Metaverzum otevírá příležitosti pro vzdělávání, zábavu, sport i práci.
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg investuje nemalé sumy do rozvoje svého metaverza.
Metaverzum otevírá příležitosti pro vzdělávání, zábavu, sport i prác.
5
Fotogalerie

Jeden můj známý, velmi dobrý telekomunikační analytik, položil začátkem týdne vcelku provokativní otázku, zda je stále ještě příliš brzy na to říct, že metaverzum je už mrtvé. Je to vcelku legitimní otázka, když se podíváme, co za vyšší miliardy dolarů šéf společnosti Meta Mark Zucker­berg v tomto byznysu zatím dokázal (tedy kromě přejmenování svojí společnosti).

Stačí si přečíst pár posledních investigativních článků amerických novinářů, kteří se podívali přímo do Mety třeba na to, jak moc jsou v metaverzu přítomní její vlastní zaměstnanci, když mají toto metaverzum vyvíjet. A zjistili zajímavé věci. Třeba The Verge minulý týden popsal, jak viceprezident pro metaverzum Vishal Shah obeslal svůj tým vyvíjející online svět pro virtuální realitu Horizon Worlds a prakticky jim musel dát používání aplikace příkazem: „Každý v této organizaci by měl považovat za svůj úkol se zamilovat do Horizon Worlds. To nejde, pokud je nebudete používat. Buďte tam. Naplánujte si čas tak, abyste jej používali s kolegy nebo přáteli, jak v interní verzi, tak i v té veřejné, abyste se mohli setkávat s naší komunitou.“ Známá je i historka, kdy se manažeři Facebooku pokusili uspořádat poradu v Horizon Workrooms, což je nástroj pro schůzky ve virtuální realitě, ale tak moc jim to technicky nefungovalo, že nakonec museli použít klasický Zoom.

A mimořádně legrační byl článek v nedělních The New York Times. Skepse u zaměstnanců Meta je zjevně docela značná – v průzkumu sociální sítě Blind, kde mohou zaměstnanci anonymně sdílet své zkušenosti s prací pro různé korporace, jen 58 procent uvedlo, že strategii společnosti rozumí. Do kritiky se zapojil i legendární herní vývojář John Carmack, který pracuje pro Metu jako poradce (Meta v roce 2014 za dvě mi­liardy koupila společnost vyvíjející brýle pro virtuální realitu Oculus, kde dělal technického ředitele – pozn. aut.).

Carmack zkritizoval strašlivé útraty – divize pracující na rozšířené a virtuální realitě byla loni ve ztrátě deset miliard dolarů – a také kvalitu brýlí pro virtuální realitu. Brýle podle něj uživatele frustrují, protože před použitím je na ně nutné nainstalovat hromadu aktualizací. Zároveň se mu nelíbí, že zodpovědní vysocí manažeři společnosti přemýšlejí nad virtuální realitou hlavně z pohledu byznysu, ne z pohledu běžného uživatele.

Samozřejmě se dá namítat, že Zuckerberg je ve skutečnosti vizionář a dělat si legraci z nové technologie je občas recept na to, jak vypadat po pár letech jako trouba. Ale je otázka, zda je namístě nadšení z metaverza jenom proto, že se výstřední miliardář zamiloval do svého vlastního snu a je ochotný za to utratit opravdu hodně peněz. A to „opravdu hodně“ může být až sedmdesát miliard dolarů, jak ukázal server The Information, když porovnával předpokládané útraty za rozvoj Zuckerbergova metaverza s ostatními průlomovými technologiemi – Apple dal za vývoj iPhonu kolem 3,4 miliardy dolarů a Google za Android, který je reklamní zlatý důl, „jen“ asi miliardu. Skutečnost, že u investorů sen otce zakladatele Facebooku, nyní Mety, moc nefrčí, ukazuje i cena akcií, která od začátku roku spadla o 60 procent. To je dvojnásobný sešup oproti celému indexu NASDAQ.

Mezitím do vlaku, o kterém nikdo neví, kam vlastně jede, jestli vůbec někam, na­skakují nejrůznější firmy, které obsazují i pozice s názvem výkonný ředitel pro metaverzum s ročním platem až 1,5 milionu dolarů. Za to dostanou moudra jako „značky musejí přijít blíž k zákazníkovi a metaverzum je kanálem, jak toho docílit“ – což řekl Hamza Khan, partner McKinsey pro metaverzum, agentuře Bloom­berg – a podobně. Korporace jako Procter & Gamble, LVMH nebo Disney, které mají svého metaverzového šéfa, dostaly zjevně strach, aby jim neunikla technologická změna, jež může proměnit jejich byznys (jako byl dříve třeba e-commerce). Dávají tedy radši hromadu peněz na něco, co možná nevyjde, ale pokud by vyšlo, nechtějí zaspat.

Zatím to ale ani s penězi od Zuckerberga a dalších miliardářů na nějaký průlom nevypadá. Na pražské konferenci Next Big Thing časopisu Forbes v půlce září představoval své metaverzum zakladatel společnosti Somnium Space, což má být přímý konkurent Mety… a převládající dojem z toho byl, že nevím, co bych dělal v prázdném virtuálním světě s obrazovou kvalitou na horší úrovni, než měl Playstation 3 před patnácti lety,a s hromadou technických problémů a chyb.

Naopak, pokud má něco zajímavou budoucnost, je to rozšířená realita v průmyslovém prostředí, což bylo k vidění minulý týden na brněnském strojírenském veletrhu. Tato rozšířená realita čeká na ostré nasazení v automobilkách. Brýle promítající obraz přes to, co lidé reálně vidí, mohou zrychlit jejich zácvik, promítat různé podklady přímo na konkrétní díl v případě jeho opravy a podobně. Je tu zjevné reálné budoucí byznysové využití, i když k většímu rozšíření dojde asi až po pár dalších generacích a s kvalitnější technologií.

Možná ale metaverzum – abych parafrázoval legendární papouščí skeč Monty Pythonů – „není mrtvé, ale jenom odpočívá“. Ale nesázel bych na to.

Autor je spolupracovník redakce

Video placeholde
Mark Zuckerberg • Videohub