Na praktický přínos si však členské země budované unie ještě v mnoha ohledech počkají. Dokončení jednotného trhu s ropou, ropnými produkty a plynem se plánuje do roku 2025, s elektřinou o něco dřív. Za zhruba deset let by měl fungovat i finanční regulátor.
Blok druhé kategorie
Odpovědi expertů na otázku, jak přínosná pro členy unie bude, nejsou jednoznačné. Upozorňují však na to, že i v případě začlenění Arménie a Kyrgyzstánu, bude EAEU společenstvím druhé kategorie. „Jeho celkový hrubý národní produkt bude kolem 2,6 bilionu dolarů, méně než pětiny Evropské unie nebo USA a méně než třetiny čínského,“ podotýká Bloomberg.
Více než 80 procent HDP bloku přitom bude tvořit Rusko. Je tedy patrné, že Moskvu motivují ke sjednocování především jiné než ekonomické zájmy. „Je to politikou hnaný subjekt a nemyslím si, že další signatáři sdílejí nějaký velký entuziasmus,“ řekl nedávno listu The Wall Street Journal Timothy Ash ze Standard Bank. O výhodnosti projektu pochyboval i někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který, ač spojenec Moskvy, na přímou účast nikdy nekývl.
Odborníci také podotýkají, že Moskva může v honbě za Putinovým snem hospodářsky tratit v době, kdy ruská ekonomika zpomaluje a je třeba investovat do Krymu. „Rusko se v podstatě chová jako sponzor EAEU, a tak bude muset nést většinu nákladů,“ podotýká studie Carnegie Moscow Center.
Bělorusko je na Moskvě závislé
Bělorusko a Kazachstán naopak doufají, že zvýšení závislosti na Rusku jim přinese výhody především v průmyslovém, zemědělském a finančním sektoru. Ještě důležitější je pro ně energetika. Slibovaný jednotný trh nebude znamenat jen volný pohyb zboží, ale také harmonizaci pravidel a tarifů. Konkrétní dohody jsou ale zatím daleko a ruské firmy v čele s Gazpromem mezitím upevňují kontrolu nad strategickými odvětvími v regionu.
Bělorusko-ruské vztahy mají za sebou fáze oteplování i ochlazování. Podle mnohých názorů izolovanému Minsku v současné době nic jiného než úzká spolupráce s mocným sousedem nezbývá. Zvlášť když z ní plyne finanční pomoc, levný plyn a přístup na ruský trh. „Hlavní věcí jsou jasné podmínky plynových dodávek. Ve skutečnosti si udržíme dnešní ceny, které jsou pro nás přijatelné,“ podotkl minulý týden k projektu prezident Alexandr Lukašenko.
Kazachstán odmítá politickou stránku unie
Na přírodní zdroje bohatá Astana je v relativně silnější pozici. Razantně tvrdí, že blok má ryze ekonomický charakter a odmítá politickou integraci. Z dosavadního fungování celní unie založené v roce 2010 má navíc smíšené pocity.
Odstranění bariér na jedné straně přineslo nové příležitosti, někteří místní podnikatelé si však stěžují, že Rusové pronikají na kazašský trh snáze než naopak. Navíc kvůli zvýhodnění vytlačují konkurenty ze třetích zemí. Zem se přitom netají snahou o úzké vazby s Čínou. Kazachstán navíc vylekal současný západní tlak na Kreml a aktuálně láká daňovými úlevami investory i odjinud.
Výsledky celní unie jsou nepřesvědčivé
Nepřesvědčivé jsou i aktuální údaje o vývoji vzájemného obchodu mezi členy celní unie. Euroasijská hospodářská komise uvedla, že se v letošním prvním čtvrtletí propadl o třináct procent. Nejasné přínosy projektu potvrdily i studie Světové banky či evropského Institutu pro bezpečnostní studia. „Ruská ekonomika není natolik rozvinutá, aby hrála pozitivní roli jako USA a Kanada v NAFTA nebo západoevropské ekonomiky pro nové členy EU ze střední a východní Evropy,“ podotýká institut. Otazník visí i nad dalším rozšiřováním bloku. Budoucí možní členové EAEU ze střední Asie včetně Kyrgyzstánu si od projektu slibují ruské investice zejména do energetické infrastruktury. „Bez přímých dotací nepocítí středoasijské země žádnou významnou výhodu z integrace do celní unie,“ zdůrazňuje expertka na region Ailtolkyn Kourmanovová.
