Zaměstnavatelé a jejich péče o pracovní prostředí, podporu zdravého životního stylu a organizace pracovnělékařských služeb jsou důležitou součástí zdravotnického systému. Osvědčili se během koronavirové pandemie, kdy důsledně dohlíželi na dodržování preventivních opatření, která bránila šíření globální nemoci. Nyní je na stole otázka, zda by zaměstnavatelé nemohli podpořit prevenci a dobrý zdravotní stav zaměstnanců ještě víc. Vydělali by na tom i všichni ostatní – od zaměstnanců po správce státní pokladny.
I když je téměř národním zvykem si stěžovat na kvalitu českého zdravotnictví, čísla často hovoří úplně jinak. Z hlediska dostupnosti, čekacích dob i moderních léků patříme k evropskému nadprůměru. Hůře už na tom jsme v nemocnosti a úmrtnosti na preventabilní onemocnění. Je to dáno špatným životním stylem a nízkou oblibou preventivních lékařských prohlídek. Právě lepší prevenci by mohla pomoct připravovaná novela zákona o speciálních zdravotních službách, která by měla zaměstnavatelům umožnit podporovat programy podpory zdraví pro zaměstnance.
Firmy tedy dostanou možnost více dbát o zdraví zaměstnanců než dosud. Z většího zapojení zaměstnavatelů do zdravotní péče o pracovníky by výrazně mohl profitovat i stát. Diskutuje se o posunu hranice věku odchodu do důchodu, smutným faktem ale zůstává, že ve zdraví se nyní Češi v průměru dožívají pouze 62 let. Zvýšená prevence a lepší koordinace péče pro civilizační choroby by tento věk mohla posunout, což by velmi prospělo i české ekonomice.
Největší zátěží pro české zdravotnictví jsou chronické nemoci jako onemocnění srdce a cév, komplikace cukrovky a nádorová onemocnění. Pokud se povede včas zachytit a kontrolovat příznaky zmiňovaných nemocí, lze je snadněji léčit. Téma podpory zaměstnavatelů v jejich zvýšené péči o zdraví zaměstnanců rezonuje v Evropě i v zámoří. Ve Finsku získávají zaměstnavatelé finanční podporu na uskutečnění programů péče o zdraví přímo od státu. V nedalekém Maďarsku či Polsku existují daňové úlevy. Ve Spojených státech a Kanadě je podpora takových aktivit součástí povinnosti zaměstnavatele.
V pracovní neschopnosti je v současnosti pět procent zaměstnanců, průměrná pracovní neschopnost trvá 25 dní. Vidíme však některé jasné trendy, například u nemocí pohybového ústrojí je délka dvojnásobná, podobně i zaměstnanci starší 60 let mají celkově dvakrát delší pracovní neschopnost. Faktem je, že snížení nemocnosti o 10 procent a prodloužení pracovního života o jeden rok by Česku přineslo v přepočtu 135 tisíc nových pracovních pozic a HDP by se zvýšilo o více než 100 miliard korun.
Celkové náklady na pracovní sílu tvoří v současné době více než dva biliony korun. Pokud by z toho mohli zaměstnavatelé přímo vynaložit na ochranu zdraví a prevenci nemocí zaměstnanců jedno procento, mohlo by to tvořit až 20 miliard. Tolik prostředků není ani potřeba, vždyť nyní stojí celá primární péče pro dospělé a preventivní programy hrazené z veřejného zdravotního pojištění méně než 15 miliard.
Výsledkem by byla zdravější společnost a výkonnější česká ekonomika. Tím bychom společně položili opravdu zdravé základy důchodové reformy, o které se dosud debatovalo pouze z jednoho úhlu pohledu – nutnosti snížit narůstající deficit důchodového účtu.
Autor je předseda správní rady Academy Health Care Management.
