Nejde jen o peníze. Německé stávky ukazují, jak se svět radikálně mění

Strojvůdci německého národního dopravce DB nechtějí jen dostat přidáno. Požadují také méně práce a více odpočinku.

Strojvůdci německého národního dopravce DB nechtějí jen dostat přidáno. Požadují také méně práce a více odpočinku. Zdroj: ČTK

Kdo nestávkuje, není Němec! baví se nad vlnou stávek, která už rok zaplavuje Německo, tamější sociální sítě. Přitom stávkování bylo vždycky spíš francouzskou manýrou, z níž si svého času dělali legraci i čeští umělci (vzpomeňme na Entropu Davida Černého, vytvořenou k českému předsednictví EU 2009, kde je Francie vyvedena s nápisem „en grève“, tedy ve stávce), kteří rozvíjeli v tuzemsku silně zakořeněný mýtus, že kdo stávkuje, musí být komunista, protože stávka je v kapitalismu čiré zlo.

Němci si to evidentně nemyslí. Tolik komunistů, kolik je stávkujících, zkrátka ani v Německu být nemůže. Začátek roku 2024 představuje dosavadní vrchol nové stávkové vlny: rozsáhlé a opakované demonstrace zemědělců, stávka v Lufthanse, stávka ve veřejné dopravě, opakovaná a velmi tvrdošíjná stávka železničářů. Není snad týdne, kdy by nějaká stávka nebyla, a výhledy ukazují, že nebude lépe. Vrátí se stávka poštovních doručovatelů, leteckých dispečerů, strojvůdců?

Nekonečná cesta k dohodě

Za stávkovou vlnu nemůže jen tristní situace německé ekonomiky, která už dva roky stagnuje nebo je v recesi. Obecně nejde jen o stávky za dorovnání inflačního propadu mezd. Hlavní příčiny jsou v rychlé proměně sociálních a mentálních podmínek života v pozdně moderní západní demokracii, v níž se radikálně mění názory na ekologii i na roli práce v životě.

Demonstrace zemědělců jsou dokladem, že Green Deal, Zelená dohoda pro Evropu, má sice velkou politickou podporu v Evropském parlamentu, Komisi a konec konců i ve vedení členských států, které Green Deal schválily, méně už si ale rozumí s lidmi, kteří pracují na půdě a s hospodářskými zvířaty. Představy o rychlém přechodu na udržitelné farmaření se ukazují jako přehnané. Tedy alespoň do té doby, než farmáři na vlastních účtech zjistí, že to nebudou oni, kdo Green Deal zaplatí. Nejsme byznys jako každý jiný, tvrdí zemědělci, hraje se o potraviny, které všichni jíme a které chceme za co nejnižší cenu – a za to by společnost měla zaplatit. Dotacemi, podporou nebo vyššími cenami. „Náš byznys first“, potom vaše ekologické nápady!

Podobně se na sebe a své prioritní zájmy ohlížejí všichni, kdo stávkují, ale také ti, proti nimž se stávkuje. A tak se dohody hledají strašlivě dlouho. Německé zákony počítají v takových případech s vyjednáváním a důležitou rolí zprostředkovatelů, ti ale stále častěji narážejí na neochotu, ba nemožnost dohodnout se. Komunikace selhává, přestože se zdá, že nikdy neprobíhala intenzivněji.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!