Novou vlnu solárního boomu, ne nepodobnou té české, zažívá letos Německo. Rok je těsně za polovinou a úřady hlásí, že počet nových solárních zdrojů, které byly nainstalovány a vstoupily do sítě, překročil objem fotovoltaických zařízení připojených v celém loňském roce.
Za prvních sedm měsíců roku bylo k síti připojeno 593 tisíc nových solárních systémů o celkovém výkonu bezmála 8000 megawattů, informovalo Mezinárodní hospodářské fórum pro obnovitelné energie (IWR). Kapacita instalovaná v Německu v roce 2023 byla již na začátku srpna nad hranicí 7460 megawattů, což je objem výkonu solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2022.
Podle statistických čísel IWR bylo v roce 2022 nově instalováno 390 tisíc větších či menších fotovoltaických systémů. V součtu je tak v Německu v provozu 3,3 milionu solárních systémů produkujících elektřinu. Celkový instalovaný výkon německé solární energetiky se tak vyšplhal už na 75,5 gigawattu.
„Vysoký růst objemu solární energie jasně ukazuje, že energetický obrat (Energiewende) v Německu už zasáhl přímo jednotlivé občany, kteří si uvědomují ekonomickou i ekologickou výhodnost solárních zdrojů,“ vysvětlil šéf IWR Norbert Allnoch, který je přesvědčen, že tento boom zdaleka nekončí a bude v dalších letech pokračovat a ještě sílit. Statistiky Allnochův názor jenom potvrzují.
Doposud byly velmi populární komunální fotovoltaické elektrárny (a na ně navazující kogenerační jednotky), které často obsluhovaly celé malé obce, nyní se do této německé fotovoltaické akce zapojilo i mnohem více samostatných domácností. Domácnosti v Německu už mají 160 tisíc solárních zařízení, což je proti loňsku nárůst o 150 procent. Odborníci očekávají, že letos poprvé nový instalovaný výkon překročí hranici deseti gigawattů.
Zájem o fotovoltaiku na soukromých rodinných domech či zahradách roste sice plošně po celém Německu, existují však poměrně velké regionální rozdíly. Většinu nově nainstalovaného výkonu obstarala podle údajů Spolkové síťové agentury (německá obdoba českého Energetickeho regulačního úřadu) sousední spolková země Bavorsko. Za prvních sedm měsíců roku to bylo přibližně 1980 megawattů, tedy celá čtvrtina celkového nového připojení. Nad 1000 megawattů výkonu se dostalo i Severní Porýní-Vestfálsko (1340 megawattů) a také Bádensko-Württembersko (1050 megawattů), tedy země na západě Německa.
Slušná čísla a prudce rostoucí zájem o domácí solární elektrárnu vykazují také Dolní Sasko (740 megawattů) a Braniborsko (610 megawattů), což je v oblasti solární energetiky nejrozvinutější země z bývalých východních zemí Německa. Solární boom má podpořit i nová zákonná úprava, kterou v srpnu schválila vláda kancléře Olafa Scholze (SPD). Jeho strana spolu se Zelenými a pravicovými liberály (!) z FDP schválila rozvojový solární balíček, v němž se mimo jiné povoluje nová výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě.
Ekologické ohledy se vpisují do úpravy v omezení celkového výkonu těchto velkoplošných staveb. Ten napříště nesmí překročit celkově 80 gigawattů. Pro soukromé stavebníky je však důležitější odpuštění daně z přidané hodnoty všude tam, kde se instalují na střechu solární panely pro zásobování celé domácnosti.
Nová úprava počítá i s podporou trendu, který se šíří v Německu v posledních dvou letech. Jsou jím takzvané balkonové elektrárny či „balkonové panely“, které si lidé instalují na balkonech či lodžiích komunálních domů a činžáků.
Malé zařízení nezabere místo a dá se snadno namontovat, podle nového zákona není k jeho instalaci nutné žádné složité úřední schvalování. Montáž nevyžaduje nic víc než vnější zásuvku k obsluze zařízení. Jeden balkonový panel na klasickém panelákovém balkoně, jaké známe z České republiky, je schopen vyrobit energii, která postačí k celoroční spotřebě dvou domácích spotřebičů, například myčky a pračky nebo ledničky.
Náklady na pořízení panelu se přitom pohybují od 450 do 600 eur, maximální cena balkonových solárních sestav dosahuje k hranici tisíce eur. Návratnost takového zařízení je tedy tři roky až pět let.
Lidé mají navíc jistotu, že jejich domácnost povětšinou jede na klimaticky čistou, „bezproblémovou“ elektřinu. Spolkový síťový úřad uvádí, že takových malých zásuvných modelů na balkonech je už v Německu 288 tisíc a letos jich další vyšší desítky tisíc ještě přibudou. Podobně jako zásuvné domácí nabíječky pro elektromobily, které nahrazují chybějící dobíjecí infrastrukturu.
Balkonové elektrárny nepřinášejí žádný megavýkon, jsou však důležité pro vytváření vztahu obyvatel k výrobě čisté energie a k ochraně klimatu. Samozřejmě je třeba dodat, na což i Němci velmi dobře slyší: ekonomicky se to vyplatí.
Autor je spolupracovník redakce.
