Německou ekonomiku brzdí drhnoucí stavební průmysl. Chybějí byty a náklady stoupají
Jak se pozná, že si ekonomika nevede moc dobře? Například klesají maloobchodní tržby, anebo, ještě častěji, klesá stavební výroba. Jinak řečeno: málo se utrácí, protože lidé moc nevěří budoucnosti, a tak raději šetří, a také se málo staví, což naznačuje, že se málo investuje, peníze se nemohou točit a množit a růst jejich hodnoty je ve hvězdách.
Učebnicové poučky nemusí platit vždy, ale v současném Německu, které už dva roky hospodářsky stagnuje, se „jakousi náhodou“ oba uvedené faktory skutečně sešly. Tržeb v maloobchodech sice už pomalu přibývá, zlepšování nákupní nálady je ale opravdu velmi pomalé. Ve všech možných indexech spotřebitelských nálad jde o desetiny bodu, hledat se musí lupou. Reálné mzdy díky klesající inflaci opět rostou, takže sklon k utrácení bude dříve nebo později sílit. Zatím ale nic moc, jen drobné cukání vzhůru, chce to trpělivost, říkají ekonomové. To ovšem tvrdí už víc než rok.
V německém stavebnictví je ale ještě mnohem horší situace. Svaz německých podnikatelů v tomto oboru HDB hlásí už čtvrtý rok za sebou pokles či stagnaci. Letos podle odhadu svazu výkon meziročně klesne o 5,4 procenta. Není dost zakázek, takže firmy se zbavují svých přebytečných zaměstnanců. Za celý letošní rok bude tak ze stavebního průmyslu propuštěno přes deset tisíc zaměstnanců, a to rozhodně není malé číslo!
Chybí až 800 tisíc bytů
Čím to je, všichni vědí. Německým stavebnictvím mávají dva hlavní faktory. Stát není schopen plnit své sliby a stavět slíbených 400 tisíc bytů ročně. To se nepovedlo ani v jednom roce existence vlády Olafa Scholze, přestože to má vláda přímo v programovém prohlášení. Loni se počítadlo nově postavených bytů zastavilo na hranici 250 tisíc, což je žalostně málo nejen z pohledu stavebního byznysu, ale i z pohledu poptávky či potřeby bydlení.
Odborné studie uvádějí, že Německu celkově chybí až 800 tisíc bytů. Kdyby se jich stavělo alespoň 350 tisíc ročně, tedy o trochu méně, než kolik slibovala vláda, byl by tento deficit do roku 2030 stažen na nulu. To je ale vzhledem k mizernému tempu výstavby nepravděpodobné. V Německu navíc stále přibývají lidé, nejen migranti, ale také odborní pracovnici ze zahraničí, a ti všichni budou chtít někde bydlet.
Nejenom ekonomové, ale už i sociologové a politologové vidí v nedostatku bytů velké sociální riziko. Stát totiž staví z velké části sociální bydlení, případně takzvané dostupné bydlení, tedy byty, které lze s průměrnými příjmy zaplatit. Pouze třetina postavených bytů se dostane do normální nabídky na trhu, kde si jinak byt mohou dovolit jen bohatší střední třídy.
Nájmy pohlcují až polovinu příjmů
Velkým problémem je také kontinuální nárůst nájmů, jak ukazuje nová studie Německého ekonomického institutu (DIW), kterou si objednal právě Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Nájmy ukrajují stále větší část disponibilního příjmu domácností: zatímco ještě před deseti lety šlo o třetinu hrubých příjmů, dnes je to někde i polovina.
Za růst nájmů může právě propad bytové výstavby. Jedna ze šesti domácností nájemníků (jde o 3,1 milionu německých rodin) již platí více než 40 procent příjmů jen za hrubé nájemné: polovina z nich musí za bydlení utratit dokonce padesát a více procent svých výdělků. K tomu je třeba připočíst i rostoucí ceny vytápění a elektrické energie. Studie DIW dokládá, že 9,3 milionu lidí v Německu žije v přeplněných bytech, to je devítina všech obyvatel země.
Stavebnictví má v Německu podobnou ekonomickou váhu jako automobilový průmysl, takže jeho krize silně brzdí i ekonomický růst země. Německé stavebnictví jenom loni vygenerovalo téměř 537 miliard eur. Zhruba každé sedmé pracovní místo v Německu nějakým způsobem souvisí s bytovou výstavbou. Obrovské jsou i důsledky pro výběr daní. Pokud by došlo k očekávanému propadu, znamenalo by to pro stát výraznou ztrátu téměř pěti miliard eur na daňových příjmech ve srovnání s loňským rokem.
Krize v německém stavebnictví je do velké míry způsobena skokovým nárůstem cen stavebního materiálu. Náklady na výstavbu se za poslední čtyři roky zvýšily o 42 procent. Ceny táhnou vzhůru také nové technologie v budovách: modernější vytápění, odsávání a ventilace, sanitární technika a elektrotechnika. Studie DIW vysvětluje, že stavební průmysl hraje hlavní roli v naplňování německých cílů klimatické neutrality do roku 2045. Nezbytné budou komplexní renovace, například k úsporám a k lepšímu využití energie, izolace, kontrola budov a přechod na bezemisní zdroje energie, jako je ta solární. Podle prognóz je k dosažení klimatického cíle v Německu nutné novou technologií vybavit 1,8 procenta bytového fondu ročně. Toho ale Německo v posledních letech nikdy nedosáhlo a v dohledné době se to vzhledem ke krizi ve stavebnictví určitě nezmění.
