Neplacené volno: Jak se jeho čerpání projeví na výplatní pásce?
Někteří zaměstnanci chtějí mít v letních měsících více volna. Zákonná dovolená jim nestačí. Řešením může být čerpání neplaceného volna. Jaká úskalí čerpání neplaceného volna přináší? Jaký vliv má na daně nebo odvody na zdravotní a sociální pojištění?
Během čerpání neplaceného volna neplyne zaměstnanci mzda od zaměstnavatele, což je zásadní rozdíl oproti klasické zákonné dovolené, kdy se dostává náhrada mzdy. Během poskytnutého neplaceného volna tak zaměstnavatelé ušetří a pokud mají během letních měsíců méně zakázek, tak nemají s rozumně nastaveným neplaceným volnem problém.
Jiná situace samozřejmě je ve firmách, které „nestíhají“ a volno zaměstnanců nad rámec zákonné dovolené znamená problém. Většina zaměstnavatelů chce, aby její zaměstnanci byli v práci spokojeni a výkonní, proto přistupují k poskytování neplaceného volna individuálně.
Písemná dohoda bývá samozřejmostí
Zaměstnanec nemá pochopitelně na neplacené volno automatický nárok. S čerpáním neplaceného volna musí zaměstnavatel souhlasit. V praxi tedy vyhotovují zaměstnavatelé se zaměstnancem na základě podané žádosti písemnou dohodou, ve které je jednoznačně specifikováno poskytnutí neplaceného volna.
Daňové důsledky čerpání neplaceného volna
Standardně odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pokud však z důvodu neplaceného volna nemají v daném měsíci žádný rozhodný příjem, tak daň z příjmu a sociální pojištění neplatí. Jiná situace je však u zdravotního pojištění, které vždy musí být placeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který je na úrovni minimální mzdy. Platba zdravotního pojištění jde v těchto případech k tíži zaměstnance. Měsíční neplacené volno tedy není zadarmo.
Praktický příklad
Zaměstnanec Michal bude po celý měsíc červenec čerpat po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem neplacené volno. Pan Michal bude mít tedy povinnost zaplatit za červenec zdravotní pojištění v minimální výši 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč). Daň z příjmu a sociální pojištění pan Michal platit nebude.
Zdravotní pojištění za pana Michala bude odvádět zaměstnavatel, zaměstnanci sami za sebe zdravotní pojištění nikdy neplatí. Způsob, jak pan Michal příslušnou částku zaměstnavateli uhradí, je stanoven v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna.
Krátkodobé neplacené volno = bez daňových důsledků
V případě, že je neplacené volno čerpáno pouze po část měsíce a hrubá mzda za skutečně odpracované dny v daném měsíci je vyšší než minimální mzda 20 800 korun, potom se všechny přímé daně ze mzdy vypočítávají klasickým způsobem a zaměstnanec neplatí žádné daně navíc.
Praktický příklad
Zaměstnanec Martin bude v červenci čerpat neplacené volno a hrubá mzda za odpracované dny bude 30 tisíc Kč. Výpočet přímých daní bude stejný jako u ostatních zaměstnanců, máme ho proveden v tabulce níže.
Výpočet | Částka |
---|---|
Hrubá mzda | 30 000 Kč |
Daň z příjmu | 4 500 Kč (30 000 × 15 %) |
Sleva na poplatníka | 2 570 Kč |
Záloha na daň z příjmu | 1 930 Kč (4 500 − 2 570) |
Sociální pojištění | 2 130 Kč (30 000 × 7,1 %) |
Zdravotní pojištění | 1 350 Kč (30 000 × 4,5 %) |
Čistá mzda na účet | 24 590 Kč (30 000 − 1 930 − 2 130 − 1 350) |
Dopočet zdravotního pojištění do minima
Když je čerpáno neplacené volno po část měsíce a hrubá měsíční mzda za odpracované dny je nižší než 20 800 korun, tak se provádí dopočet do minimálního zdravotního pojištění. To znamená, že zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění klasických 9 procent a zaměstnanec zbylou částku do 2 808 korun.
Praktický příklad
Paní Veronika bude čerpat významnou část měsíce července neplacené volno, hrubá mzda za odpracované dny v měsíci červenci bude činit 18 500 Kč. Zaměstnavatel zaplatí za paní Veroniku zdravotní pojištění ve výši 1 665 Kč (18 500 Kč x 9 %) a paní Veronice bude z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění v částce 1 143 Kč (2 808 Kč - 1 665 Kč). Skutečná sazba zdravotního pojištění bude tedy činit 6,2 % (1 143 Kč: 18 500 Kč) a nikoliv standardních 4,5 % jako je tomu v případě, že hrubá mzda dosahuje alespoň minimální mzdy.
VIDEO: Longevity není pilulka, ale přístup k životu. A věda musí být jeho součástí, říká Alexandra Kala v pořadu FLOW
