Zatímco v Česku se strhl politický, místy až populisticky vyhraněný boj o právo důchodců na maximální valorizaci penzí podle zákona starého deset let, který kvůli inflaci prudce zvyšuje hodnoty penzí vůči průměrné mzdě, v Německu si důchodci zatím příliš nestěžují. Jejich postavení ve společnosti nevyužívají ani opoziční či extrémní politické strany. Důvod je prostý: za posledních dvanáct let se podle výpočtů prestižního mnichovského ekonomického institutu Ifo reálná hodnota důchodů mírně zvýšila, takže si zatím není jaksi na co moc stěžovat.
Na západě Německa byl růst jen o necelou třetinu procenta, na východě země už o jeden a čtvrt procentního bodu. Dlouhodobě si tedy němečtí důchodci nemohou stěžovat na ztrátu kupní síly svých příjmů, zákonná valorizace, zahrnutá do systému, jejich důchody chrání poměrně dobře. Výjimkou je poslední rok, který však celkový průměr desetiletí pouze snížil, ale hodnotově neobrátil.
V červenci 2022 se kvůli vysoké inflaci valorizovaly důchody o 5,25 procenta na západě a 6,12 procenta na východě. I tak ale po dlouhé době vykazoval reálný růst důchodů negativní číslo, a to o více než tři procenta. Skutečná hodnota penze tedy nepatrně klesla, přesto je za posledních dvanáct let ještě v plusu. V Německu se teď diskutuje o tom, jak vyvážit inflační dopady v jiné části důchodového systému, než je státní důchod.
V Německu je 21 milionů důchodců, 16 milionů je jich zapojeno do firemních důchodových systémů, které zvyšují základní státní důchod a dlouhodobě zlepšují životní úroveň penzistů. Jinak řečeno: jako zaměstnanci si spořili na důchod na firemním účtu, kam jim ještě zaměstnavatel přidával penzijní příspěvek, většinou závislý na počtu let, které pro firmu odpracovali. Za to jim po odchodu do důchodu až do konce života vyplácí pravidelnou měsíční rentu z podnikového připojištění. Podnikové připojištění se v Německu využívá jako bonusový zaměstnanecký program, který motivuje zaměstnance zůstávat u velkých firem, jež takové programy nabízejí. Je to tradiční zaměstnanecká politika už desítky let, podobný systém existuje i v jiných evropských zemích; v Británii jsou například penzijní firemní pojistky mnohem důležitějším zdrojem penzijních příjmů než základní státní důchod.
Kalkulačka: Vypočítejte si, jaký budete pobírat důchod >>>
Sedmdesát procent těchto fondů penzijního připojištění, které zakládají velké firmy často i za účasti místních zemských vlád, jež se za ohromné množství našetřených peněz zajišťují, má navázané hodnoty vyplácených částek na růst spotřebitelských cen. Ty jsou ale nyní tak vysoké, že se o tomto navýšení začíná vážně pochybovat. Zákon nařizuje propočet provádět každé tři roky a řada fondů tak trochu čeká, až inflace klesne. Ochrana hodnoty podnikových důchodů se tedy se státní složkou důchodů nedá srovnat, tvrdí poněkud skepticky odborníci.
Nenavýšit důchod vyplácený z podnikových fondů o povinnou inflační složku ale není tak jednoduché. Jedinou možností je odkázat se na vážné ekonomické problémy firmy, které takové navýšení znemožňují. Takovou možnost zřejmě využije řada firem, které se mohou odvolat na vyšší náklady, na energetickou, odbytovou a na dodavatelskou krizi. Ani potom ale není o důchodech rozhodnuto. O nevyplacení vyšší částky v podnikovém důchodovém systému nakonec musí rozhodnout soud a ten má pro takovou akci přesně dané regulační podmínky.
Německý důchodový systém je na rozdíl od toho českého v obrovském přebytku. Německá asociace důchodového pojištění před měsícem zveřejnila údaje za loňský rok, které překvapily všechny včetně ministra práce. „Příjmy v penzijním systému rostou, loni byl dokonce přebytek 3,4 miliardy eur (80 miliard korun, tedy tolik, kolik může chybět na českém důchodovém účtu letos), rezervy ve fondech snad ještě tak velké nebyly,“ tvrdí šéfka asociace Gundula Rossbachová. Podle ní se zvýší důchody v Německu opět v červenci, a to o 3,5 procenta na západě a o 4,2 procenta na východě. Nikdo se přitom nemusí bát, že by peníze na důchody nebyly. I ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) a ministr financí Christian Lindner (FDP) předpovídají, že důchodový systém v Německu bez problémů vydrží v rovnováze do roku 2026, a to i proto že kumulované rezervy systému dosahují 42,7 miliardy eur (bilion korun). Peněz teče do fondů dost, protože na trhu je více pracovníků platících důchodové pojištění, než všechny prognózy očekávaly. Německý důchodový systém je tedy vzdor inflaci velmi robustní a pevný. Zvyšovat odvody není zatím třeba. Nejdříve někdy v roce 2026.
Pro představu: průměrný důchod v Německu je dnes u muže na západě skoro 1900 eur (44 tisíc korun), u žen až o tři sta eur méně, na východě berou ženy v důchodu 1600 eur (37 tisíc korun), o několik eur více než muži.
