Odpůrci i zastánci eura argumentují „prázdně a falešně“. Jaké jsou největší pseudopravdy?

Inflace v EU

Inflace v EU Zdroj: E15 (Midjourney)

Díky tomu, že se přijetí eura stalo asi nejdůležitějším mediálním tématem prvních dnů roku 2024, létá veřejným prostorem také řada polopravd či vyslovených lží, a to i z úst některých ekonomů či politiků. Argumenty příznivců i odpůrců eura jsme probrali v úterní veřejné debatě redakce e15 na síti X společně s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem a dalšími hosty. Dovolím si tyto argumenty nazvat „prázdnými a falešnými“ po vzoru slavné esemesky Václava Klause, který přispěl svým dílem i do debaty o euru, a to nejinak než prázdně a falešně. Jako zarytý odpůrce referenda o státoprávním uspořádání ČSFR navrhl referendum o vstupu do eurozóny, přestože jsme o přijetí eura hlasovali už v roce 2003. Následuje přehled pseudoargumentů.

1. Přijdeme o možnost ovlivňovat vlastní ekonomiku

Na jednu stranu je nutné říct, že Česká národní banka po vstupu do eurozóny již nebude moci ovlivňovat inflaci měnovou politikou tak, jak to dělala v posledních letech. Vstoupíme také do bankovní unie, takže dohled nad našimi bankami bude vykonávat primárně Evropská centrální banka. Koruna už nebude působit na volném trhu jako vyrovnávač důsledků hospodářského cyklu. Ale má koruna vůbec takovou sílu, jakou jí mnozí přisuzují? Zvlášť když ji může ČNB intervencemi držet na uzdě, což už v minulém desetiletí prokázala? Zvládli jsme inflaci díky vlastní měnové politice lépe než země eurozóny? Navíc v situaci dvouměnové ekonomiky, kterou ta česká kvůli spontánní euroizaci byznysu dnes nepochybně je, obíhá v zemi měna, na kterou prakticky nemáme žádný vliv. Připomeňme, že české firmy už de facto na euro přešly. Jak vyplývá z posledních statistik ČNB, od ledna do konce listopadu roku 2023 tuzemské firmy nabraly více nových úvěrů ve společné evropské měně než v české koruně. Stalo se tak poprvé v dějinách země.

Pokračujte ve čtení vytvořením bezplatného účtu nebo přihlášením

Pokračovat