Vyjednávači Evropské unie v těchto chvílích intenzivně řeší rozšíření embarga na dovoz ruských fosilních paliv. Poté co byl na začátku dubna schválen zákaz dovozu uhlí, je nyní na řadě ruská ropa a zemní plyn. Otazník zatím visí nad konkrétní podobou sankcí, zejména časovým horizontem a rozsahem, respektive zapojením jednotlivých států EU.
Stejně jako v případě uhlí lze i u ropy a zemního plynu očekávat, že nedojde k ukončení jejich dodávek ihned po schválení sankcí. Členské státy se budou snažit získat čas na realizaci příslušných opatření formou přechodného období. Pro některé země je v tuto chvíli přípustné jednání ohledně zastavení dodávek ropy, ovšem plynu se vzdát nechtějí. Mezi zvažovanými variantami je tak embargo zahrnující pouze ropu, případně dobrovolné sankce bez nutného zapojení všech členských států. Nyní se tato možnost vzhledem k postoji Německa, Rakouska a Maďarska jeví jako čím dál pravděpodobnější.
Analýza provedená autory z americké Purdueovy univerzity s využitím vlastního modelu spojuje embargo na ruská fosilní paliva s krátkodobým propadem reálných příjmů v rámci eurozóny v průměru o méně než jedno procento. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pak zmiňuje, že tento propad bude více než kompenzován přínosy v oblasti životního prostředí – importovaná paliva jsou kromě poskytované energie také výrazným zdrojem znečištění, který lze nahradit pomocí nízkoemisních technologií.
Situace v České republice se bude od evropského průměru poněkud odlišovat, což je dáno mimo jiné vyšším podílem průmyslu. Pokud jde o případné dopady na domácí ekonomiku, můžeme vycházet z analýz pro Německo, na něž je naše hospodářství úzce navázáno. Podle existujících odhadů by německá ekonomika v případě zastavení importu všech ruských energetických surovin zaznamenala v letošním roce snížený růst na úrovni 1,9 procenta a v příštím roce pokles o 2,2 procenta. Ve srovnání s propadem během covidové pandemie nebo finanční krize z roku 2008 jsou tato čísla velmi nízká. Přední němečtí ekonomové se poté vyjadřují v tom duchu, že související náklady na zvažované embargo budou sice vysoké, ale zvládnutelné. Tento názor sdílí například i americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na Ukrajinu
Důležitá je i skutečnost, že dopady na ruskou ekonomiku budou výrazně vyšší. Z toho důvodu považují mnozí ekonomové sankce na ruská fosilní paliva za nejrychlejší a ekonomicky nejúčinnější cestu k ukončení ruské agrese. Evropa nyní představuje největšího odběratele ruské ropy a zemního plynu. Ruská závislost na dodávkách do Evropy je z tohoto pohledu vyšší než závislost Evropy na ruském dovozu. Možnosti ruského exportu do jiných zemí jsou výrazně omezeny absencí fyzické infrastruktury. V krátkodobém horizontu tak Rusko není schopno plně nahradit vzniklý výpadek dodávkami na jiné trhy.
V souvislosti s již přijatými sankcemi by se ruská ekonomika měla v letošním roce propadnout přibližně o deset procent. Nově diskutované sankce mají potenciál tento pokles ještě výrazně prohloubit. Jejich přijetí sice může mít dopad na naše pohodlí, ale tváří v tvář hrůzám, které se dnes a denně odehrávají na Ukrajině, bychom s nimi neměli váhat. Jen od začátku ruského vpádu na Ukrajinu utratily státy EU za nákup ruských fosilních paliv přes 40 miliard eur. To je mnohonásobně více, než kolik Evropská komise vyčlenila na dlouhodobou pomoc napadené Ukrajině.
