Minulých asi dvacet let platilo, že se každý rok na přelomu února a března celý telekomunikační svět slétne do katalánské metropole Barcelony, kde probíhá gigantický veletrh Mobile World Congress. Stotisícovým návštěvám učinil konec covid – v roce 2021 kongres neproběhl vůbec, o rok později chyběla velká jména odvětví jako Ericsson, Nokia nebo Cisco, loni také nebyly přítomné zrovna davy lidí.
Až letos se po pandemii vše vrací do normálu. A konají se i tradiční řečnická vystoupení šéfů velkých evropských operátorských skupin, kteří používají barcelonské pódium k tomu, aby sdělili svou vizi.
Operátoři v krizi
V pondělí se tak slova ujali ředitelé Deutsche Telekomu, francouzského Orange a španělské Telefóniky. A řekli skoro to samé: Evropa je v útlumu, ve svěrací kazajce regulací, které operátorům neumožňují pořádně konsolidovat a kupovat své menší konkurenty a dosahovat dobré návratnosti svých investic (tak pravil Timoteus Höttges, šéf Telekomu). Operátoři jsou tlačeni do obřích investic, aby zvládli „exponenciální“ růst provozu v síti a jsou v „existenční krizi“, někteří dokonce očekávají, že do konce dekády přestanou existovat (říká Christel Heydemannová z Orange).
Znělo to celé trochu pochmurně. Je pravda, že telekomunikační odvětví teď není zrovna miláček akciových trhů a řada firem hledá způsob, jak monetizovat investice lépe. Zároveň ale také vidí, že tak přátelsky naladěnou Evropskou komisi k telekomunikačnímu byznysu jako nyní už dlouho neměli a pánbů ví, co bude po volbách.
Ať s daty pomůžou jejich původci: Google, Netfix, Meta
Všichni šéfové se tak hlavně shodli na prosazování velmi kontroverzního nápadu, o kterém už dokázali přesvědčit komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona (což nebylo tak těžké, sám Breton je totiž bývalý generální ředitel operátora France Telecom). Ten na kongresu také pohovořil – že údajně „nezvladatelný“ nárůst množství dat a investice do sítí nemohou nést sami, ale potřebují, aby jim na to přispěly velké digitální firmy jako Netflix, Google nebo Meta, které generují přes polovinu provozu v sítích. Tuto představu velké operátorské skupiny signalizují už od loňského května a komise je k tomu zatím naladěna vstřícně – koneckonců Bretonovi jako správnému Francouzi není nijak cizí protekcionismus a ochrana francouzského (nebo aspoň evropského) trhu před zlými firmami z Ameriky.
Umělá inteligence píše a radí. Jazykový model ChatGPT je hitem:
Internetová daň by brzdila digitalizaci
Proti nápadu na „internetovou daň“ z provozu, uvalenou hlavně na digitální giganty, se už ozval kdekdo od akademiků přes zástupce menších operátorů (kteří se oprávněně bojí, že kdyby něco takového skutečně vzniklo, poputuje drtivá většina peněz velkým firmám ve velkých zemích) až po neziskovky jako Internet Society, která zastřešuje vývoj internetových standardů, nebo sdružení evropských regulátorů BEREC a některé členské státy. Například Nizozemsko se vymezilo ostře proti v pondělí: „Znamená to zásadní riziko pro internetový ekosystém a je pravděpodobné, že by to způsobilo značnou újmu evropským spotřebitelům a firmám a zpomalilo digitalizaci v Evropě,“ píše se v prohlášení, které zveřejnilo na svých stránkách tamní ministerstvo hospodářství.
Pokud se má regulovat, tak na základě důkazů a faktů a ty v tomto případě zrovna nejsou na straně operátorů. Že by byl růst dat nějak nezvladatelný, se neprojevuje a nezdá se, že by se to mělo projevit do budoucna. Operátoři se sami ve svých kvartálních zprávách a informacích pro investory chlubí, že jsou schopni investiční náklady dobře kočírovat i přes to, že spotřeba dat roste. Celá řada studií od velmi důvěryhodných firem (jako je například německý WIK, který tradičně poskytuje své služby Evropské komisi a evropským regulátorům) seznala, že tento problém neexistuje. Navíc služby jako Netflix nebo YouTube neposílají data sítěmi proto, že by jim to přišlo jako dobrý nápad, ale proto, že si je koncový uživatel vyžádá – a koncový uživatel už za svou přípojku platí.
Nové síťové technologie umějí šetřit
Tato debata, která podle mě nedopadne pro operátory dobře, protože budou čelit spojeným silám digitálních gigantů, akademické sféry, analytiků, celé řady regulátorů (sázel bych, že ani tomu našemu se to líbit nebude) i politiků, bohužel zastínila další důležité věci, které se na kongresu ukázaly. Třeba nové síťové technologie, které mají nižší spotřebu energie nebo dokážou pracovat díky využití umělé inteligence se signálem tak chytře, že šetří výkon vysílačů (což představil Ericsson).
Tohle bude pro operátory zásadní, protože faktury za elektřinu jim vyrostly stejně jako nám všem a mobilní sítě jsou značným „žroutem“ energie. O informaci, jak stuply náklady na elektřinu, se koneckonců minulý pátek podělila skupina Liberty Global, která vlastní operátory v Británii, Belgii, Nizozemsku a Švýcarsku. Třeba nizozemský VodafoneZiggo platil v roce 2021 za energie 28 milionů eur, letos to bude 120 milionů eur. Belgický Telenet bude platit letos 60 milionů eur, předloni to bylo 30 milionů. Cokoli, co tyto náklady ušetří, operátoři rozhodně přivítají.
