Orbán našel zastání u Dostálové. Pohádal se s většinou v Evropském parlamentu

Orbán chytře koncipoval svůj projev, formálně zahajující maďarské předsednictví v EU (které běží od července), velmi smířlivě. Mluvil o tom, že Evropa potřebuje posílit konkurenceschopnost a hlásil se k závěrům nedávné Draghiho zprávy.

Maďarsko chce být katalyzátorem této změny a chce také vyjednat „dohodu o konkurenceschopnosti“, kterou by země EU schválily na nejvyšší úrovni na listopadovém neformálním summitu v Budapešti.

Poněkud ostřeji se opřel do evropské migrační a azylové politiky, která podle něj nebude fungovat, dokud členské státy nezavedou uzavřená detenční centra mimo vlastní území, kde budou vyřizovat žádosti o azyl.

Dosavadní praxe ukazuje, že jakmile se migranti dostanou na území EU, je jejich vyhoštění prakticky nemožné. Aby se dařilo do budoucna lépe migraci zvládat, měli by se podle něj lídři zemí sdružených v Schengenské dohodě pravidelně scházet a problémy řešit na nejvyšší úrovni.

Pozoruhodně se Orbán postavil k otázce rozšíření EU – zdůraznil, že Maďarsko se během předsednictví bude zasazovat o rychlé přijetí Srbska, bez něhož nelze pomýšlet na stabilitu na Balkáně. O ostatních kandidátech, včetně Ukrajiny a Moldavska, se nezmínil. Ukrajinskou válku pominul docela.

Kolaborace s agresorem?

Viktor Orbán zajisté dobře věděl, že témata, kvůli kterým si se zbytkem EU nerozumí, zvednou pak v rozpravě europoslanci. Překvapivě ostře to však udělala hned předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Připomněla, jak Rusko decimuje na prahu třetí válečné zimy ukrajinskou energetickou infrastrukturu a jak dlouho už trvá ruské zabíjení. „Přesto jsou zde tací, kdo obviňují nejen toho, kdo invazi provedl, ale i toho, na jehož území se děje,“ řekla za potlesku většiny přítomných.