Pavla Palaščáková: Ošemetná historie
„Pamatujeme sovětskou okupaci Ukrajiny, Polska, Maďarska, Československa, východního Německa a zemí Pobaltí po druhé světové válce,“ osvětlil o víkendu, co měl vlastně na mysli. Celý hořce úsměvný skandál znovu poukázal na fakt, že se Moskva a západ Ukrajiny nikdy neshodnou na výkladu dějin, což bude dál působit problémy.
Nedlouho poté, co Sovětský svaz napadl v roce 1939 polské území s miliony ukrajinských obyvatel, začali ukrajinští nacionalisté spolupracovat s Němci ve víře, že jim to zajistí samostatný stát.
Invazi Německa do SSSR v roce 1941 mnozí vítali jako osvobození, i když se jejich naděje nenaplnily. S opětovným postupem Rudé armády na Západ se nesmířili a ještě roky po skončení války vedli tvrdý odboj, který si vyžádal řadu obětí a tuhé represe. Západní Ukrajinci tak dodnes považují „moskaly“ za okupanty. Rusové jim zase za souhlasu východních Ukrajinců spílají do nevděčníků, kteří si neváží toho, že položili miliony životů za jejich svobodu. Spory o Krym a Donbas nevraživosti jen prohloubily a ukázaly, že sovětské proklamace o bratrských národech byly báchorkou, která jednou musela skončit.
