Řadu let přednáším svůj vlastní předmět o historii a teorii ekonomických bublin. Když studentům na závěr kurzu dávám test, ptám se jich vedle ostatních otázek také na to, kde právě vidí nějakou bublinu a proč. Dělám to nejen proto, abych je vyzkoušel, ale zejména kvůli tomu, že mě to zajímá a rád jsem to zakomponoval do vlastních přednášek. Velice častými odpověďmi v minulých letech byly ty, které se nabízejí vždy, tedy především nemovitosti a kryptoměny. Překvapivé třetí místo v četnosti odpovědí jednoznačně obsadily startupy.
Důležité ale není, zda se někdo trefil, či nikoli, ale samotné vysvětlení toho, proč by v tomto odvětví mohla být bublina. Po pádu Silicon Valley Bank (SVB) specializující se právě na startupy začíná být kolem tohoto odvětví horko. Problém ale vznikl dávno. Startupům pomohla doba po poslední velké finanční krizi, která přinesla v Česku, Spojených státech a v celé eurozóně rekordně nízké úrokové sazby. Levný úvěr obecně stimuluje všemožné investice včetně startupových, ale startupy mají ještě specifika, která při nízkých sazbách jejich atraktivitu umocní a mohou vést k bublině.
Jedním z těchto specifik je vyšší riziko, přičemž nízké sazby stimulují zejména rizikovější aktiva. Když poté sazby rychle vzrostou, investoři se od rizikových aktiv odklánějí a hledají bezpečnější přístavy. U startupů také není v době nízkých sazeb tak velký tlak na hledání monetizace, jinými slovy mohou mít obří hodnotu, i když systematicky prodělávají a vlastně ani nevědí, kde by peníze v budoucnu měly získávat. Cení se jejich tah na branku, jaký tým firmu řídí a jak rychle dokážou nabírat zákazníky. Tlak na ziskovost je omezený a často i nevydělávající startupy končí v rukách bohatých nadnárodních gigantů, které si tím kupují know-how a často i eliminují konkurenci.
Signálem by také mohlo být, že se do velmi brzkých fází financování v době nízkých sazeb dostávalo stále více toho, co by se dalo označit za naivní kapitál, tedy peněz lidí, kteří mají s investováním malé či nulové zkušenosti. Naivní kapitál má větší tendenci svézt se na vlnách a posilovat tak bublinu, pokud už je někde v zárodku.
Na druhé straně oproti technologické bublině z přelomu milénia jsou současné startupy rozumnější investicí, alespoň co se měřitelných metrik týče. Jednou z nich jsou i příjmy, které firmy mají, když jdou upisovat veřejně akcie. Pokud tedy chtějí získat peníze od veřejnosti, už umějí vydělávat. Na akciovém trhu už jsou startupy relativně bezpečné, pokud je vůbec ještě možné je za startupy v takové fázi označovat.
Z(a)tracená čísla: Hrůzný americký bankovní víkend se snaží přepsat budoucnost
Také je třeba zmínit, že Silicon Valley Bank padla nikoli kvůli problémům startupů, ale zejména z důvodu velmi rychlé paniky, kterou si sama způsobila. Do toho všeho bance nepomohlo, že potřebný kapitál chtěla získat prodejem dluhopisů, jejichž ceny srazily vysoké úrokové sazby dolů. Pokud je panika dostatečně silná, neexistuje žádná banka, která by ji dokázala ustát. Je přitom úplně irelevantní, v jakém odvětví podniká. To, že Silicon Valley Bank financovala startupy, je tak spíše shoda náhod.
Startupům to ale nepochybně ublíží, a to nejenom těm, které měly v této bance peníze. Oči investorů teď budou ještě pečlivěji sledovat, co se ve startupech děje, kde mají peníze a jak se financují. Tedy přesný opak toho, co jim pomáhalo v období extrémně nízkých úrokových sazeb.
Zda jsou startupy v bublině, se teprve dozvíme, zatím máme jen teorii, která ale ukazuje, že by toto odvětví mohlo být žhavým kandidátem na větší čistění zrn od plev.
Autor je ekonom, Metropolitní univerzita Praha
