Současný konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás je pro velké online platformy prvním velkým testem toho, jak se vypořádají s novými povinnostmi, které na ně klade evropský akt o digitálních službách, známý pod zkratkou DSA. Ten je plně účinný pro platformy typu Facebook, Instagram, YouTube nebo X (bývalý Twitter) od srpna.
Akt online platformám mimo jiné ukládá, aby „posuzovaly rizika“ vyplývající z jejich činnosti, a to včetně šíření nezákonného obsahu, nepříznivých dopadů na volby nebo veřejnou bezpečnost, na výkon základních práv, jako je právo respektování lidské důstojnosti, právo na svobodu projevu, práva dítěte a podobně. Posoudit také mají, jak tato rizika zvyšují nebo snižují pomocí svých algoritmů, moderováním obsahu nebo smluvními podmínkami. A samozřejmě v návaznosti na ono posouzení mají přijít s takovými opatřeními, aby rizika snižovaly.
Norma je velmi nová, takže se do praxe teprve zavádí. A několikrát jsme v e15 napsali, že DSA považujeme za přelomovou a kvalitní normu, pokud jej Evropská komise dokáže vůči velkým platformám dobře vymáhat a nebude se opakovat fiasko s GDPR. V jeho případě o základních právech Evropanů na soukromí vůči digitálním gigantům rozhoduje irský regulátor, jehož lenost cokoli udělat je pověstná.
Samozvaný hrdina Breton
Bohužel, komisi se start opravdu nepovedl. DSA obsahuje postup, jak může komise jednat, pokud má obavy či podezření, že platformy neplní některá ustanovení či nepostupují tak, jak regulace předpokládá – žádosti o informace, kontroly na místě a podobně. Místo toho jsme minulý týden byli svědky toho, jak eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zaslal postupně dopis Elonu Muskovi (za X), Marku Zuckerbergovi (kvůli Facebooku a Instagramu), Shou Zi Chewovi (z TikToku) a Sundaru Pichaiovi (šéfovi Googlu, kvůli YouTube), jehož obsah je možné označit za čisté vyhrožování a šikanu.
Breton Muska upozorňuje, že je potřeba, aby X vymáhal vlastní pravidla používání a promptně reagoval na žádosti o odstraňování nelegálního obsahu a měl efektivní nástroje k reakci na dezinformace, jakými jsou fotky z jiných konfliktů nebo záběry z videoher vydávané za autentické záběry z operací v Izraeli a Gaze. Eurokomisař ale neuvedl nic konkrétního, upozorňuje jen na „zprávy z kvalifikovaných zdrojů o potenciálně nelegálním obsahu, který se nachází na vaší službě“. Podobně vágní je pak i vůči dalším platformám, které upozorňuje na dezinformační obsah během slovenských parlamentních voleb a na to, aby si daly pozor před volbami v dalších evropských státech.
DSA dává platformám prostor tvořit a hledat
Těžko se tak ubránit dojmu, že je to od Bretona pouze politika a významné zneužití regulačního nástroje k tomu, aby si eurokomisař přivlastnil auru hrdinného evropského bojovníka se zlými americkými platformami. Vymáhání DSA má přitom vypadat úplně jinak. Regulace funguje tak, že obsahu, který není nelegální (ale může být potenciálně škodlivý nebo jinak odpudivý) mohou platformy snížit nebo omezit dosah, mohou nutit uživatele vyskakovacími okny k odpovědi na dotaz, zda si opravdu přeje vidět, co hledá (třeba záběry z bojiště) a podobně. Ale mají o tom rozhodovat samy a komisi demonstrovat, že jde o správný postup. Platformy mají tak možnost experimentovat s různými přístupy a samy hledat, co funguje a nefunguje k tomu, co po nich DSA chce, tedy ke snížení rizika. Komise se tak má dívat na to, jak platformy fungují jako celek, ne vyzobávat konkrétní tweety či příspěvky. Což je bohužel to, co Breton dělá.
Odpovězte hned!
Musk a ostatní měli na odpověď 24 hodin (což také není v souladu s regulací), odpovědi na to, jak nakládají platformy se současnou krizí mají dodat během tohoto týdne a odpovědi na širší spektrum dotazů týkající se nenávistného obsahu, obtěžování a podobně mají zpracovat do konce měsíce. Řekněme si upřímně, že X se má v podobě eskalujícího konfliktu na Blízkém východě vypořádat s první velkou krizí po převzetí chaotickým miliardářem, který vyhodil prakticky všechny moderátory a na první pohled selhává. Meta a YouTube jsou na tom prokazatelně lépe a rychleji omezují dosah příspěvků, které obsahují prokazatelné lži či dezinformace.
Náprava se ale nemá dít nekonkrétním vyhrožováním ze strany jednoho eurokomisaře, že platformy neplní povinnosti (aniž by konkrétně uvedl, které a v čem). A to i když příslušný eurokomisař pokukuje po nejvyšší funkci v komisi po volbách příští rok a zjevně si myslí, že mu podporu francouzského prezidenta a dalších politiků zajistí image odhodlaného bojovníka, který se nebojí ani nejbohatšího amerického kapitalisty. Místo toho se chová jako slon v porcelánu a vůbec bych se nedivil, kdyby platformy jeho šikana přestala bavit a vrátily mu to časem v podobě žalob či minimálně podání k evropskému ombudsmanovi.
