Červnový výsledek státního rozpočtu nadstandardním inkasem daní z příjmů právnických osob příjemně překvapil a spolu s přítokem prostředků z Národního plánu obnovy EU oživil naděje na to, že by letošní deficit nakonec nemusel plánovaných 295 miliard překročit nijak výrazně. Pokud by se navíc podařilo najít a prosadit úspory za cca 20 miliard korun, mohl by schodek rozpočtu podle odhadu ministerstva financí dokonce skončit na konci roku pod hranicí 300 miliard korun.
Lepší zprávy ale pro tuzemské státní dluhopisy nepřicházejí pouze z dosavadního hospodaření státu v letošním roce. Pozitivně působí i konsolidační úsilí, které vláda vtělila do úsporného balíčku na roky 2024–2025. O odhadech jeho dopadů na ekonomiku jsme nejen zde již psali. Z hlediska finančních trhů je ale důležitý ještě jeden jeho rozměr. Snížení deficitu státního rozpočtu v příštím roce na navržených 235 miliard korun by znamenalo i výrazný pokles emise nových korunových státních dluhopisů, který by navíc byl podpořen i nižšími splátkami maturujícího dluhu. Celková potřeba financování by se tak v příštím roce mohla meziročně snížit v souhrnu o téměř 40 procent.
Vedle nižší nabídky hraje ve prospěch poklesu výnosů (a tedy růstu ceny) tuzemských státních dluhopisů také vývoj inflace. Ta dále výrazně zpomaluje, k čemuž v meziročním vyjádření sice přispívá i vysoká srovnávací základna minulého roku, utlumenost inflačních tlaků je v prostředí slabé domácí poptávky ovšem patrná i při pohledu na meziměsíční vývoj jádrových cen (očištěných o ceny potravin, pohonných hmot a regulované ceny). Meziměsíční jádrová inflace po sezonním očištění jak v květnu, tak červnu dosahovala úrovní, které by implikovaly v případě jejich zachování po celý rok (tedy v anualizovaném vyjádření) meziroční tempo růstu jádrových cen pod dvouprocentním inflačním cílem.
Dezinflace samozřejmě neprobíhá jen u nás, relativní převahu pozitivních zpráv ve prospěch tuzemských státních dluhopisů nicméně ilustruje i rozdíl (spread) mezi výnosem tuzemského a německého desetiletého dluhopisu, který se nachází na nejnižší úrovni za více než dva a půl roku.
Existuje však reálné riziko korekce, a to zejména pokud by ČNB letos nesnížila repo sazbu o trhem zaceněných zhruba 100 bb, ale méně, popřípadě vůbec. Vyjádření členů bankovní rady se přitom stále nesou většinově právě v duchu vyšších úrokových sazeb po delší dobu.
Autor je ekonom Komerční banky
