Politické plány opět tlačí akcie ČEZ k vyšším hodnotám
Na českém trhu nyní není větší téma než odkup 30 procent minoritních podílů v energetice ČEZ, který chystá hnutí ANO. To plánuje, že minority vykoupí samotná firma (čímž se strana vyhne díře ve státním rozpočtu), a odhaduje, že to bude stát okolo 250 miliard. Dopady plánů favorita voleb, jež podporují i menší opoziční strany, jsou jasné. Akcie ČEZ poslední rok rostly o 54 procent (bez započítání dividend).
Pokud přepočítáme těch 250 miliard, dostaneme se k odhadované ceně odkupu okolo 1550 korun za akcii, asi 17 procent nad aktuální cenou. I když by odkup neproběhl dříve než za rok, jednalo by se stále o pěkný potenciální výnos. Spekulovat pak lze i o vyšší ceně, jak u nabídek odkupu bývá pravidlem, protože „první nabídka se nepřijímá“. Na druhou stranu ovšem k odkupu nemusí dojít. V takovém případě by akcie ČEZ mohly klesat k ocenění, které by více reflektovalo nízké ceny dlouhodobých futures na elektřinu na burze.
Zatímco pro odkup není moc ekonomicky či strategicky validních argumentů, důvodů proti je hned několik. Hlavním argumentem pro odkup je potenciální výstavba dalších jaderných reaktorů. V tomto případě by ale odkup neměl zatížit samotnou firmu, nýbrž jít za státem (kvůli jejímu vysokému následnému zadlužení). Pokud by ČEZ měl vykupovat minority sám, může místo toho rovnou postavit zhruba 1,5 GW nových jaderných zdrojů.
Pohled investorů vůči jádru se v posledních letech zlepšil a mohlo by jít o výstavbu ve spolupráci se strategickými partnery (například s Bavorskem) s částečně dopředu prodanou produkcí energeticky hladovým datacentrům a podobně. Další argumenty pro odkup, jako jsou snižování cen či kontrola nad energetickou politikou, jsou slabé a lze je prosazovat i se 70procentní majoritou v ČEZ.
Naopak proti odkupu stojí důsledky v podobě vysokých nákladů této akce, ztráty transparentnosti hospodaření ČEZ či oslabení české burzy spojeného s odtokem investic do zahraničí.
