Politika otřásá základními kameny internetu. A může být hůř

Americká společnost Alphabet, majitel internetového vyhledávače Google, zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 68 procent.

Americká společnost Alphabet, majitel internetového vyhledávače Google, zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 68 procent. Zdroj: Pexels

Americká společnost Alphabet, majitel internetového vyhledávače Google, zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 68 procent.
2 Fotogalerie
Ondřej Malý

Sdružení CZ.NIC zablokovalo minulý pátek domény nejznámějších proruských webů, jako jsou Aeronet nebo Protiproud. Je to naprosto bezprecedentní krok, jenž je zřejmě ospravedlnitelný současnou bezprecedentní situací. Mimo jiné ale také ukazuje obvyklou značnou zdrženlivost a zároveň flexibilitu v krizových okamžicích, kterou se vyznačuje internetová infrastruktura.

Ta je v drtivé většině v soukromých rukou a řídí se fakticky vlastními, často historickými pravidly. Sdružení CZ.NIC, správce domény .cz, je zájmovým sdružením právnických osob a „vlastní“ ho poskytovatelé internetových služeb – poskytovatelé internetu, držitelé doménových jmen a jejich registrátoři. Rozhodovat tak může autonomně, pouze na základě vůle svých orgánů, a také rychle, protože nepotřebuje správní řízení.

Co je metaverzum?

Video placeholder
• Videohub

Proti zablokování webů se dá samozřejmě bránit, ať už u rozhodčího soudu, kde se po­dle pravidel CZ.NIC řeší spory mezi sdružením a držitelem doménového jména, nebo u běžného soudu. Což se u řady webů zřejmě nestane, protože jsou – jako třeba Aeronet – zaregistrované přes službu Domains by Proxy, která skutečného majitele domény skrývá.

Z hlediska provozu daných „médií“ je to problém, protože přestanou fungovat odkazy z minulosti, třeba ze sociálních sítí. A samozřejmě se přestanou objevovat ve výsledcích vyhledávání. Na druhé straně je to z hlediska CZ.NIC hlavně symbolický krok, kterým sdružení říká daným držitelům domény, že je tu prostě nechce. Provozovatelům „alternativních médií“ to však nebrání v přesunu na jinou doménu, což řada z nich pochopitelně také udělala.

Krok správce české domény nejvyšší úrovně samozřejmě vyvolal legitimní debatu o správnosti celého procesu. A výjimečnost situace podtrhuje i fakt, že stejný CZ.NIC, který nyní o zmrazení domén proruských serverů rozhodl, byl před pár lety v popředí kampaně proti blokování webů s nepovoleným hazardem, jež si do zákona prosadilo ministerstvo financí.

Navíc se s konkrétní výzvou českým poskytovatelům internetu k blokaci několika dalších dezinformačních webů připojilo armádní centrum kybernetických operací. Tím operátory dostalo do poněkud prekérní situace, protože omezování obsahu na internetu zakazuje už sedm let celoevropské nařízení, podle něhož mají poskytovatelé nakládat „s veškerým provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo narušování a bez ohledu na odesílatele a příjemce, na obsah, ke kterému se přistupuje nebo který se šíří, na používané či poskytované aplikace nebo služby nebo na použité koncové zařízení“.

V nařízení existují nicméně výjimky, které se týkají například narušení bezpečnosti a integrity sítě při hrozbě kybernetického útoku. I tady jde o výjimečné a mimořádné opatření ve výjimečné době a lze očekávat, že v případě zklidnění situace stát doporučí daný obsah neblokovat, popřípadě k uvolnění přistoupí sami operátoři. Ostatně zmíněnou výjimečnost potvrzuje i výklad ministerstva průmyslu a obchodu. Znovu ale přistoupily k akci primárně soukromé firmy a na blokovaných je, aby se případně obrátili na regulátora.

Naopak sociálním sítím se do blokování vůbec nechce, i když z rozbouřených debat o svobodě slova na téma mazání příspěvků na Facebooku by se mohlo zdát, že právě ony jsou nejhoršími cenzory. Důvodem je však spíše naprosto netransparentní přístup sociálních sítí k moderování obsahu.

Obecným přístupem nicméně je, že sociální sítě blokují pokud možno co nejméně, protože otevřenost je dobrá pro reklamní byznys. A blokují především násilné a nenávistné projevy, které vadí inzerentům více než propaganda.

Paradoxně jsou tak sociální sítě v největším klinči současného konfliktu. EU po nich nově chce, aby blokovaly ruskou státní propagandu v médiích Sputnik a RT. Rusko v posledním roce významně omezuje fungování Facebooku a Twitteru na svém území, například zakazuje platformám označovat obsah od státem vlastněných médií.

Reálně jsou ale platformy v cenzurou svázaném Rusku jedním z relevantních zdrojů informací či možností vyjádřit se svobodně – jak ukázal třeba rapper Oxxxymiron, který dvěma milionům followerů na Instagramu poslal protiválečný vzkaz. Bude to tak pro sociální sítě tanec mezi vejci, protože každý krok omezující možnost ruského režimu ovlivnit západní mínění vyvolá zřejmě odvetu v samotném Rusku.