Víc žen ve vedení firem rovná se víc peněz. Studie ukazují ekonomickou výhodu, kterou Česko ignoruje
- Větší podíl žen v nejvyšším vedení by mohl vést k vyšší finanční výkonnosti, tvrdí nová česká studie.
- České firmy patří v evropském srovnání k těm s nejnižším podílem žen v rozhodovacích pozicích.
- Odkládání zavedení evropských pravidel o genderové rovnováze může Česku přinést sankce ze strany EU.
Vyšší podíl žen ve vedení firem se neukazuje jen jako otázka rovnosti, ale také jako ekonomicky racionální krok. Tvrdí to nejnovější studie výzkumníků z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, podle níž by firmy s genderově vyváženějšími představenstvy mohly dosahovat lepších finančních výsledků. Přesto Česko patří v evropském srovnání dlouhodobě k zemím s nejnižším zastoupením žen v nejvyšších patrech firem a s implementací evropských pravidel dál otálí.
Studie analyzovala výroční zprávy stovky největších (podle obratu, pozn. aut.) českých akciových společností za rok 2021 a zkoumala vztah mezi podílem žen v jejich správních a dozorčích radách a finanční výkonností podniku. Výsledky ukázaly, že každé zvýšení podílu žen o jeden procentní bod korelovalo s růstem rentability aktiv (ROA) o 0,57 procentního bodu a rentability vlastního kapitálu (ROE) dokonce o 4,45 procentního bodu. Jasnou kauzalitu mezi zvýšením podílu žen ve vedení firem a zlepšením ekonomických výsledků studie zatím neprokázala.
Vyvážené vedení firmám obecně prospívá
Podle hlavní autorky studie Natálie Bruder Badie nepůsobí ženy ve vedení jako symbolické doplnění, ale jako reálný zdroj hodnoty. „Ženy přinášejí jedinečný lidský a sociální kapitál, rozšiřují sítě a perspektivy. Rozmanité představenstvo je také méně náchylné ke skupinovému myšlení a může nabídnout lepší dohled na zájmy managementu,“ vysvětluje Badie.
Nízké zastoupení žen ve vedení českých firem přitom nelze vysvětlit nedostatkem kvalifikace. Podle autorů studie hrají klíčovou roli společenské stereotypy, dlouhá rodičovská dovolená, omezená dostupnost předškolní péče a nedostatek flexibilních pracovních úvazků.
Závěry české studie zapadají i do analýzy vědeckého časopisu The Leadership Quarterly, ve které autoři shrnuli více než 500 mezinárodních studií o působení žen v dozorčích a správních radách a upozornili, že samotná přítomnost jedné ženy ve vedení nestačí. Pozitivní efekty se objevují především tehdy, když ženy mají v radách reálný vliv, například pokud tvoří alespoň třetinu členů a působí v klíčových výborech.
Když ženy netvoří jen ojedinělou výjimku
Průměr Evropské unie se pohybuje kolem 34 procent žen ve vedení firem a v Česku je to podle českého výzkumu přibližně 20 procent. Takzvaný efekt kritické masy se v odborné literatuře nejčastěji pohybuje kolem hranice 30 až 40 procent. Teprve při tomto zastoupení přestávají být ženy vnímány jako výjimka a jejich přítomnost se začne promítat do samotného fungování představenstva, kvality diskuse i výsledných rozhodnutí.
Jiná zahraniční studie v minulém roce analyzovala představenstva španělských státních podniků a její výsledky ukazují, že vyšší podíl žen je statisticky významně spojen s lepší finanční výkonností měřenou návratností aktiv i tržeb, a to především tehdy, když ženy dosáhnou alespoň výše zmíněné kritické masy. Podniky s 20 až 40 procenty žen v představenstvu, a zejména ty s vyrovnaným zastoupením, vykazovaly lepší výsledky než firmy, kde ženy tvořily menšinu.
Česko zaostává a riskuje sankce
Koncept kritické masy převzala i Evropská unie do své legislativy. Podle evropské směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kótovaných společností mají firmy do 30. června tohoto roku splnit jednu ze dvou variant: buď 40 procent zastoupení méně početného pohlaví v dozorčích či správních radách, nebo alespoň 33 procent napříč celým vedením. Pravidla se vztahují na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a významným obratem nebo objemem aktiv.
Vláda měla evropskou směrnici převést do českého práva už v roce 2024, ale na začátku prosince minulého roku novelu znovu neschválila. Evropská komise proto už vůči Česku zahájila řízení kvůli neplnění transpozice. Paradoxem je, že změna by se týkala jen šesti největších firem, kterými jsou ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.
Finanční ředitel skupiny Kofola Martin Pisklák dříve pro e15 uvedl, že cestu nařízených kvót nepovažuje za ideální řešení, ale jen za další byrokratickou komplikaci, kterou budou firmy mít tendenci obcházet. A když už podle něj k naplnění kvót dojde, budou ženy do vybraných pozic dosazovány uměle. „Složení nejvyššího skupinového vedení neovlivňuje ani tak gender jako historický kontext a kompetence prověřené časem,“ řekl Pisklák o složení vedení firmy Kofola.
Oproti tomu manažerka Renata Mrázová vnímá kvóty jako důležitý posun. „Myslím, že se o tématu diverzity a rovných šancí hodně mluví a všichni tomu rozumějí, ale když se pak podíváme do čísel, tak neodpovídají tomu, že by se něco vyšším tempem vyvíjelo. A proto si myslím, že bez pozitivních kvót se žádná velká změna nestane,“ uvedla v podcastu e15 Cast Mrázová, která vedla velké týmy lidí v ING bance, poté v Home Creditu a nyní pracuje jako globální HR manažerka v technologické společnosti NFZ na pozici zvané Chief people officer.
Změny probíhají pomalým tempem
Česká vláda v roce 2021 přijala Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030, která si kromě zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích klade za cíl také snížení rozdílů v odměňování a podporu sladění pracovního a rodinného života. Konkrétní systémové změny ale postupují jen velmi pomalu.
Na celosvětové pomalé tempo změn upozorňoval v minulosti také výzkum společnosti Deloitte. Ten uvádí, že pokud se tempo zvyšování zastoupení žen nezrychlí, rovného podílu žen a mužů v nejvyšším vedení firem bude dosaženo nejdříve kolem roku 2045. Ještě pomalejší vývoj předpokládá loňský průzkum Women in Business společnosti Grant Thornton, podle kterého genderová parita ve vrcholovém managementu nastane až v roce 2051.
