Radek Palata: Egypt před pastí islamismu

Egypt

Egypt Zdroj: profimedia.cz

Egyptská „revoluce 25. ledna“ se ocitá v kritické fázi. Parlament s převahou islamistů ustanovil výbor pro vytvoření nové ústavy, valem se blíží prezidentské volby a krátce po nich má vládnoucí vojenská rada předat moc civilistům. Takové jsou plány.

Je však stále zřejmější, že někdejší sekulární republika se přemění ve stát mnohem náboženštějšího charakteru a že v jeho čele už se nenajde tolik míst pro generály, pokud vůbec nějaká. A to ozbrojeným silám, vládnoucím Egyptu v posledních 60 letech, přirozeně vadí.

„Nový“ Egypt

Jejich moc, kromě vojenské i politická a hospodářská, prorostla za tu dobu státem skrz naskrz. Svržení Husního Mubaraka masovými pouličními protesty počátkem minulého roku se zdálo být otázkou kompromisu. Výměnou za svobodné volby zemi v mezidobí řídí nadále stejná sorta lidí jako za Mubaraka. Takový kompromis však není udržitelný. Muslimské bratrstvo se svou Stranou svobody a spravedlnosti se záhy po volbách na přelomu roku začalo profilovat jako vůdčí politická síla „nového“ Egypta. Nového v uvozovkách, protože bratrstvo se staletou historií usiluje o jakýsi návrat ke kořenům, o obrodu egyptské společnosti, moci a hodnot.

Pod heslem „odmítáme diktaturu menšiny“ bratrstvo vstupuje do stále otevřenějších konfliktů se současnou mocí. Rozsah změn, které před Egyptem vyvstávají, stále roste. Před týdnem se při volbě stočlenného ústavodárného výboru doufalo v širší dialog. Nakonec volba proběhla dost direktivně. Výsledkem je, že 64 členů výboru náleží podle egyptského týdeníku Al-Ahram buď přímo k islamistickým hnutím, nebo k nim mají úzké vazby.

Proti slibům

Hlavním myšlenkovým pramenem ústavodárců proto nutně bude islámský zákon šaríja. Ten sice bývá v islámských zemích zdrojem všeho práva, v Egyptě tomu tak ovšem dosud bylo spíše formálně vzhledem k modernímu sekulárnímu republikánskému zřízení. Jelikož ústavodárný proces takřka autoritativně ovládají islamističtí členové parlamentu, může se jako problém ukázat i pouhé vyvážení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Čtvrtina levicově, liberálně a sekulárně orientovaných členů proto ústavodárný výbor na protest opustila. Soudně se domáhají i zrušení volby výboru a rozsudek se očekává 10. dubna.

To by mohla být zásadní, ale ne jediná překážka na cestě islamistů k uchopení moci v Egyptě. Hodně bude záležet i na výsledku prezidentských voleb, jejichž první kolo začíná 23. května. Muslimské bratrstvo, vědomo si své politické síly, do nich navzdory předchozím slibům postavilo svého kandidáta. Úspěšný podnikatel Chairat al-Šátir by jistě mohl upoutat pozornost veřejnosti. Ta nelibě nese široké propojení státu s ekonomikou včetně vojáků, jejichž utajované podnikání tvoří dle odhadů 15 až 45 procent egyptského HDP.

Křižovatka zájmů

Nadcházející týdny tedy ukážou, kam revoluční dění v Egyptě vyústí. Zachová si Egypt sekulární charakter republiky, jak to už deklarovalo porevoluční Tunisko ovládané rovněž umírněnými islamisty? Anebo se Egypt více přikloní ke vzoru Blízkého východu, kde převládají spíše konzervativní myšlenkové proudy teokratických monarchií?
V Egyptě se pojí mnohé zájmy, sám jich má také nemálo. To bude zemi nutit k hledání určitého modu vivendi, jejž lze akceptovat nejen v hranicích Egypta, ale také vně. Když se však v revolucích střetávají různé ideologie, vítězí zpravidla jediná.

Autor je publicista