Revoluční pravidla změní podnikání sociálních sítí i Googlu. Uživatelé mohou vypnout personalizaci

Akt o digitálních službách (DSA) mimo jiné omezuje algoritmické cílení reklamy na dětské uživatele.

Akt o digitálních službách (DSA) mimo jiné omezuje algoritmické cílení reklamy na dětské uživatele. Zdroj: Midjourney

Minulý pátek znamenal velkou změnu pro fungování platforem, jako je Face­book nebo TikTok, a vyhledávačů jako Google v celé EU. Plná účinnost aktu o digitálních službách (DSA), což je revoluční regulace digitálních gigantů, znamená, že budou muset plnit řadu nových povinností a chovat se ke svým zákazníkům a uživatelům úplně jinak.

Pokud máme věřit tomu, co o souladu s DSA platformy píšou, tak to berou poměrně dost vážně. V obsáhlém vyjádření například hlavní právnička TikToku pro Evropu Madeline Moncrieffová uvedla, že v uplynulém roce „pracovalo více než tisíc lidí z různých týmů napříč naší společností na tom, abychom byli připraveni splnit požadavky DSA od prvního dne“. Meta, pod kterou spadá Facebook a Instagram, napsala na firemním blogu, že na plnění povinností vyplývajících z DSA rovněž pracovalo více než tisíc lidí.

Nejvíce viditelnou okamžitou změnou je právo uživatelů „vypnout“ řazení příspěvků algoritmem a omezit doporučující systémy platforem, což je v podstatě návrat do doby tak před patnácti lety, kdy nejen Facebook, ale třeba i Twitter zobrazoval příspěvky chronologicky. Možnost vypnout personalizaci a omezení týkající se zobrazování reklam mohou mít vliv na zisky platforem, což koneckonců opatrně přiznala i finanční ředitelka Mety Susan Li v posledním konferenčním hovoru po vydání kvartálních výsledků, kdy uvedla, že „v EU a USA nadále pozorujeme rostoucí právní a regulační překážky, jež by mohly významně ovlivnit naše podnikání a naše finanční výsledky“.

DSA omezuje i algoritmické cílení reklamy na dětské uživatele a také využívání citlivých dat pro cílení reklamy, jako je sexuální orientace, víra nebo politické přesvědčení, což významně ztíží politickým stranám předvolební kampaně. Velké online platformy i vyhledávače také musejí mít opatření pro nahlašování nezákonného obsahu a proti jeho šíření a také bojovat proti „systémovým rizikům“. Platformy musejí pravidelně posuzovat a zmírňovat rizika v řadě oblastí, jako je nezákonný obsah, základní práva, volební procesy, bezpečnost, genderově podmíněné násilí, zdraví nebo působení na nezletilé.

Jak to bude fungovat, se samozřejmě teprve uvidí. Minulý týden dvě neziskovky – Eko a Global Witness – zkoušely, zda na Facebooku a TikToku projde zadání inzerátů, ve kterých se vyzývá k vraždě politiků nebo násilí vůči imigrantům, a částečně uspěly. Takže práce se souladem s regulací budou mít platformy určitě ještě dost.

Platformy také budou muset produkovat hromadu různých reportů. DSA, pokud bude fungovat tak, jak má, bude zajímavý nástroj na získání nejrůznějších dat zevnitř platforem o jejich činnosti. Regulace obsahuje více než padesát odkazů na povinné nebo dobrovolné zprávy o transparentnosti a hodnocení, databáze, zprávy o činnosti, pokyny, kodexy chování a normy. A platformy budou muset také otevřít svá data externímu akademickému výzkumu, což se dá považovat za jeden z nejvýznamnějších benefitů nové regulace. Bude možné provádět vědecký výzkum toho, jak se informace a obsah šíří a jak tomu pomáhají algoritmy.

Záležet bude i na tom, jak efektivně bude Evropská komise dohlížet na to, jak platformy nová pravidla plní. V případě těch velmi velkých je totiž vymáhání posunuto na evropskou úroveň – což je dobře, protože třeba vymáhání souladu s nařízením o ochraně osobních údajů GDPR nefunguje dobře, protože ho u platforem má na starosti notoricky líný irský regulátor. Komise má zatím něco přes sto dvacet lidí. Část z nich určitě zaměstnají probíhající soudy o to, zda nějaké platformy mají vůbec být označené za „velmi velké“ – proti tomu aktuálně protestuje obchod s oblečením Zalando a také Amazon. A můžeme předpokládat, že komise půjde nejdříve po „nízko visícím ovoci“, tedy že bude pokutovat třeba nedodržení lhůt pro nahlášení počtu uživatelů a podobné administrativní chyby.

Svou „velmi velkou online platformu“ nakonec bude mít i Česko. Podle statistik jedenáctý nejnavštěvovanější web na světě – pornoserver Xvideos, jehož provozovatel sídlí v Praze poblíž Václavského náměstí – přestal ignorovat evropské nařízení a nakonec zveřejnil průměrný počet měsíčních uživatelů, jak mu to evropská regulace přikazuje. A dospěl k číslu 160 milionů, což bohatě překračuje přibližně pětačtyřicetimilionovou hranici nutnou k tomu, aby na službu dopadl DSA naplno se všemi povinnostmi. Můžeme tak očekávat, že v nějaké další vlně komise označí i pornoservery za velké platformy. Podle představitelů komise ale nikdy nebyla komunikace s tímto typem byznysu moc dobrá a ani teď to moc dobře nefunguje.