Že by česká diplomacie byla v době eskalujícího konfliktu s Ruskou federací v té nejlepší kondici, nemůžeme říct. Před týdnem se z Černínského paláce musel pakovat Tomáš Petříček, pak si chvíli ruští zpravodajci museli zjišťovat, co by pro Kreml znamenal návrat Lubomíra Zaorálka, zkoumat okolnosti lstivé Honzíkovy cesty necesty do Moskvy, aby teď jednání vedl Babišův „slušný kluk“ Jakub Kulhánek. To vše na ploše nějakých deseti dnů.
Rusko mezitím nenechalo vůbec nic náhodě. Jeho první reakce na vyhoštění diplomatů byla tvrdší, než se čekalo, a další mohou následovat. Česko si musí uvědomit, že Moskva bude i nadále reagovat na kroky Prahy, které jsou destruktivní pro vzájemné vztahy, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Hned o víkendu Kreml nastartoval jak domácí média, tak proruské weby působící v zahraničí. Hybridní „válečný konflikt“ vedený prostřednictvím médií zvládají dobře, mají s ním řadu zkušeností ze svých eskapád na Krymu, na východě Ukrajiny, při vysvětlování katastrofy letu MH17 a podobně. Navíc je velice pravděpodobné, že mediální plán ke kauze Vrbětice byl v příslušném šuplíku připraven dlouho dopředu, měli na to koneckonců šest let.
Jak uspěla souběžně vedená česká komunikace? Jedním slovem katastrofálně.
Premiér Andrej Babiš na oficiální vládní tiskovce relativizoval útok agentů rozvědky slovy o útoku na zboží bulharského zbrojaře. Pak se statečně omluvil. Prezident Zeman pro jistotu mlčí úplně. Úřadující ministr zahraničí Hamáček požádal na jednání ministrů zahraničí zemí EU o společný postup tak srozumitelně, že to chudáci nepochopili. Koordinovaný postup, podobný, jaký Evropa vyvinula třeba po útocích v Salisbury, se tak minimálně o týden odkládá.
Klíčová slova česko-ruských obchodních, ale i geopolitických vztahů jsou Dukovany a vakcína Sputnik V. Jako vlajkové lodě byly sice odpískány, ale měkce. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nakonec musel ohlásit vyřazení Rosatomu z tendru na Dukovany, má ale obavy o firmy, které v Rusku podnikají. Zrovna tak na zdravotnictví Petr Arenberger vidí další osud Sputniku „neutrálně“. Opravdu?
Je třeba vědět, že každá takováto měkkost ve vyjádřeních se Česku vymstí. Ruská propaganda je jako ty jezinky, do každé škvírky strčí prstík, až je z něho ozbrojená pěst. Už to ostatně předvedla. Babišův pondělní úlet s „útokem na zboží bulharského zbrojaře“ hned využila státní RT i agentura TASS. Rusko na Českou republiku podle premiéra Babiše nezaútočilo – hlásaly svým divákům a čtenářům. Babišovo lavírování jako munice pro kremelskou propagandu. Hned, bez milosti, nekompromisně.
Rusové v tom umějí chodit, můžeme si to představit jako okamžitý dělostřelecký útok na předem prozrazené pozice. A je úplně jedno, že se válka nevede postaru, symetricky, a že fronta mezi Českem a Ruskem neleží někde u Čierné pri Čope, ale na internetu.
Babišova vláda předvádí další kus ze svého pokračujícího kabaretu marnosti a neschopnosti. Do diplomatického konfliktu vstoupila na rozdíl od Rusů nepřipravena, v čemž by ji nakrátko mohl omlouvat moment překvapení. Ten měli Rusové na své straně, neboť byli zjevně původcem exploze, která celou kauzu odstartovala. Čeští ministři se po krátkém vzepětí, nejspíš způsobeném adrenalinem ze šokující informace, zachovali jako vždycky. Střelili se pro jistotu do vlastní nohy.
