Robert Malecký: Zpátky do minulosti s Igorem Střížem

Igor Stříž

Igor Stříž Zdroj: Profimedia.cz

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) během jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO)
4
Fotogalerie

V čele Nejvyššího státního zastupitelství bude po 1. červenci stát dosavadní náměstek končícího Pavla Zemana Igor Stříž. To je jedna z mála jistot, kterou v dnešní turbulentní době máme. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Stříže navrhla vládě, která ho buď v pondělí jmenuje, nebo nejmenuje. V obou případech se ovšem Stříž do čela soustavy státního zastupitelství postaví, buď jako šéf řádný, nebo zastupující. Rozdíl bude v míře svěřených pravomocí, což je okolnost nepodstatná jen zdánlivě.

Už to bylo popsáno, čili jen stručně. Pokud by, čistě teoreticky samozřejmě, bylo znovu zastaveno trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, mohl by do ní nejvyšší státní zástupce zasáhnout a stíhání obnovit – jako se to stalo před rokem a půl. Igor Stříž by to mohl udělat, pokud by byl šéfem řádným, vládou jmenovaným. Jako zastupující statutární náměstek by takovou pravomoc neměl a my budeme se zájmem sledovat, jak se Babišova vláda s tímto střetem zájmů vyrovná. Ale to skutečně jen na okraj, pojďme se podívat na Střížovu nominaci ještě z širšího pohledu.

Igor Stříž je bývalý vojenský prokurátor a předlistopadový člen KSČ. Upozornil na to třeba šéf pirátských poslanců Jakub Michálek: „O jeho profesionalitě nemám pochybnost. V budoucnosti bych pak považoval za správné, aby noví justiční funkcionáři již neměli komunistickou minulost.“ Proč v budoucnosti? Mezi dosavadními nejvyššími žalobci byl bývalý komunista jediný, Vít Veselý, který soustavu vedl v letech 1997 až 1999 a odvolala ho Zemanova vláda na přání tehdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla. Komunistkou nebyla ani jeho předchůdkyně Bohumíra Kopečná, ani nástupkyně Marie Benešová. Renata Vesecká dokonce nastupovala s tím, že chce důsledněji stíhat komunistické zločiny, ve straně nebyl ani Pavel Zeman.

Se Střížem se vracíme o krok zpátky, to všechno v roce 2021, víc než tři desítky let po převratu. V soustavě je téma bývalých komunistů pořád velmi citlivé. Český rozhlas před dvěma lety spočítal, že bývalých komunistů je v řadách státních zástupců zhruba šestina, tedy kolem dvou stovek. Vyšší podíl je potom u těch, kteří vykonávají funkce, ať už jde o okresní nebo obvodní žalobce, vysoký podíl bývalých komunistů je pak i na Nejvyšším státním zastupitelství.

Naopak u řadových státních zástupců toto číslo klesá. Mimochodem – státní zastupitelství není jedinou represivní složkou, která má podobný problém. V čele policie stojí Jan Švejdar, který předlistopadovým komunistou nebyl, nastoupil ale k pohotovostnímu pluku v roce 1987. Opravdu nebyl mezi špičkami policie vhodný kandidát, který by nebyl svázaný s předlistopadovou Veřejnou bezpečností?

Marie Benešová přinesla Střížovo jméno jako kontinuitu práce Nejvyššího státního zastupitelství, na tom se s ní shodnou i jeho kritici. Je to svého druhu eufemismus, neboť o tom, kdo skutečně řídil a řídí Nejvyšší státní zastupitelství v éře Pavla Zemana, kolují mezi zasvěcenými lidmi legendy. Problém Igora Stříže je vlastně problém nás všech a celé právní obce: opravdu za třicet let nevyrostli právníci, kteří nesloužili zločinnému režimu a neposílali k soudu brance a odvedence? Opravdu není v soustavě státního zastupitelství dostatek lidí, kteří mají nezpochybnitelný morální kredit? V Praze nebo v Olomouci by asi nesouhlasili.