Rusko poutalo zájem a pozornost lidí na celém světě od bolševického převratu v roce 1917, po celé „krátké“ a přece tak dlouhé 20. století prakticky pořád, a je tomu tak i dnes, především kvůli agresi na Ukrajině, která začala v únoru loňského roku. Evropané, Američané, Číňané a všichni, kteří s ním mají, ať chtějí nebo nechtějí, „co do činění“, včetně nás, se snaží Rusku, Sovětskému svazu „(ne)blahé paměti“ (1917/22–1991) a dnes znovu Ruské federaci, tamním politickým lídrům, intelektuálům a obyvatelstvu porozumět; děje se tak nicméně pouze s dílčím úspěchem. Tady je proto několik bodů a postřehů k tomu, jak Rusko vidět a vnímat, aniž bych si přirozeně dělal nárok na váš souhlas a úplnost svého výčtu.
Celý článek je převzatý z INFO.cz
1) Rusko není Evropa
Hned na úvod si musíme říct jednu naprosto zásadní věc. Rusko není Evropa. Přesněji řečeno, geograficky nejspíš ano (jakkoli vždy záleží na tom, jak „starý kontinent“ vymezíme), historicky a politicky (jen) zčásti a sociokulturně rozhodně nikoli, všem skvělým ruským spisovatelům, hudebníkům, filmařům atd. navzdory (několik desítek či stovek umělců ze země Evropu při nejlepší vůli neudělá).
Rusko ovšem není ani Asie, jak se nám snaží namluvit ti, kteří mu nemohou přijít na jméno a vidí v něm nic než „divoký Drakulistán“. Ve skutečnosti se jedná o specifickou euroasijskou mocnost, rozkročenou (díky své velikosti) do obou kontinentů, která je přitom „kontinentem“ an sich, sama o sobě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
