Šance Haleyové jsou mizivé. USA směřují k prezidentské odvetě, kterou nikdo nechtěl

Donald Trump, Joe Biden

Donald Trump, Joe Biden Zdroj: Reuters, ČTK

Po Iowě porazil Trump Nikki Haleyovou i v primárkách v New Hampshiru.
2
Fotogalerie

To, co by si před třemi lety, kdy Joe Biden nastupoval do Bílého domu a celý svět se vzpamatovával z šokujícího útoku demonstrantů na sídlo amerického Kongresu, dokázal představit jen málokdo, se pomalu stává realitou. Spojené státy čeká letos v listopadu první prezidentská odveta po 68 letech. Ještě zajímavější je na tom skutečnost, že o ni většina Američanů vlastně vůbec nestojí a mnozí voliči tak budou na podzim vybírat do pozice „nejmocnějšího muže svobodného světa“ toho kandidáta, kterého zkrátka považují za menší zlo.

Donald Trump v úterý rázně uťal naděje svých odpůrců, když přesvědčivě zvítězil v republikánských primárkách ve státě New Hampshire nad svou hlavní soupeřkou ve vlastní straně Nikki Haleyovou. Většina expertů a předvolebních průzkumů se přitom shodovala, že jestli má Haleyová někde šanci uspět, bude to právě v New Hampshiru, tedy ve státě, kde mohou kromě registrovaných republikánů hlasovat i nezávislí voliči a kterému politička věnovala ve své kampani největší pozornost. Nestalo se tak. 

Přestože bývalá velvyslankyně Spojených států při OSN prohlásila, že „klání ještě zdaleka není u konce“, a hodlá o prezidentské křeslo bojovat dál, šance, že ještě dokáže Trumpa přeskočit, je mírně řečeno mizivá. Dokonce i ve své domácí Jižní Karolíně za ním aktuálně zaostává o více než třicet (!) procentních bodů. Kandidát, jenž zvítězil v Iowě a New Hampshiru navíc ještě nikdy v dějinách o republikánskou nominaci nepřišel.  

Proč nikdo z republikánů nedokázal Trumpa zastavit, by bylo na hlubší analýzu. Jistě ale sehrály roli dva klíčové faktory. Exprezident zjevně dokázal přesvědčit významnou část republikánských voličů o svém lživém tvrzení, že poslední prezidentské volby byly zmanipulované. Výsledky z Iowy a New Hampshiru rovněž prokázaly, že Američané nemají zájem o „Donalda Trumpa v lehčí verzi“ a jeho protivníkům (zejména floridskému guvernérovi Ronu DeSantisovi, jenž odstoupil ze závodu o Bílý dům v neděli) uškodilo, že se proti němu výrazněji nevymezovali. Celkem výstižně to vyjádřil jeden z neúspěšných uchazečů o republikánskou nominaci Chris Christie: „Když máte rádi coca-colu a na trh přijde nová coca-cola, tak si ji přece nekoupíte, dokud bude ta původní stále k mání.“  

Ještě jednoznačněji než u republikánů vypadá situace v táboře vládnoucích demokratů. Proti Bidenovi se dosud nepostavil jediný kandidát či kandidátka, kteří by ho mohli vážněji ohrozit. To u úřadujícího prezidenta sice není ničím neobvyklým, avšak vzhledem k Bidenově vysokému věku a rekordně nízké popularitě u americké veřejnosti by se dalo očekávat, že bude strana alespoň hlasitě debatovat o nějaké alternativě. To se neděje a vše v tuto chvíli nasvědčuje tomu, že politický veterán, který je už teď nejstarším šéfem Bílého domu v historii a na svých 81 let bohužel opravdu vypadá, se pokusí v listopadu svůj čtyřletý mandát obhájit. 

Také další faktory naznačují, že s jinou variantou, než je opakování duelu Bidena s Trumpem, už nikdo v USA ani jinde ve světě nepočítá. Bidenovi podporovatelé začali tento týden prodávat trička s křiklavým nápisem „Společně porazíme Trumpa. Znovu.“ Stejně tak evropští politici a diplomaté se při cestách za oceán neopomíjejí osobně setkat jak se současnými představiteli Bílého domu, tak se spolupracovníky bývalého prezidenta.        

O to více zarážející je fakt, že pro velkou část Američanů je další epizoda seriálu Biden versus Trump spíše nechtěným natahováním vyčpělé zápletky než jeho vytouženým pokračováním. Podle průzkumů by více než polovina republikánů a přes dvě třetiny demokratů uvítaly, kdyby měly na výběr někoho jiného. Až šestina voličů si dokonce myslí, že by neměl kandidovat ani jeden z těchto dvou mužů, což je čtyřikrát více než v roce 2020. Potvrdilo se to i během primárek v New Hampshiru, kdy po sečtení 75 procent hlasů v obou táborech skoro 43 procent lidí nehlasovalo ani pro Trumpa, ani pro Bidena.                

Oba prezidentští kandidáti tím pádem budou muset svést tvrdou bitvu i o přízeň lidí, kteří by je za normálních okolností nevolili, a výsledek hlasování bude nepochybně velmi těsný. Kdo doufal, že se v roce 2024 dočká o něco méně vyhrocené volební kampaně než před čtyřmi let a silně polarizovaná americká společnost se konečně začne alespoň trochu sbližovat, musí si nechat zajít chuť. Klání Biden proti Trumpovi 2.0 právě odstartovalo.