Zároveň je těžké odhadnout, zda by svébytné vize těchto velikánů v době technicky vypulírované počítačové animace nenarážely na nepochopení. Kontrast komerčního úspěchu amerických animáků a těch českých, často výtvorů některého ze žáků slavných animátorů, bohužel pravdu jasně naznačuje.
Tak si pusťme něco od každého z nich a uvědomme si, že jedna éra definitivně končí. Éra tolerovatelné nedokonalosti, která měla duši (animu). A nastává doba vypočítané, a tedy bezduché dokonalosti. Zda bude lepší, vědí zatím jenom hvězdy.
Z filmů se o skutečnosti člověk může dozvědět často až příliš. Stačí si všímat příslovečných „ďábelských“ detailů.
Sledování kultovní komedie Diktátor Sachy Barona Cohena nabídne vedle zábavy i mnoho poučení o dnešním stavu západní civilizace. Tím nejskrytějším je však hlavní trauma Američanů, které vyvstane ve chvíli, kdy si divák srovná americkou a českou podobu snímku.
Ani ta nejdelší a nejexplicitnější zámořská verze Diktátora, ani ta uváděná v kinech, ani žádná blu-rayová či pirátská nenabídne hlášku, jíž na českém Blu-rayi generál Aladín přivítá USA: „Ach, Amerika… postavená černochy a vlastněná Číňany.“ To asi ani netřeba dále komentovat.
