Hlavním tahounem ekonomiky, praví školní poučka, je spotřeba domácností. To ony jsou motorem ekonomického růstu. A pokud vypadne spotřeba domácností, musí ji nahradit spotřeba vlády a investiční aktivita firem. Nic z toho se ale momentálně v Německu neděje. Firmy se bojí investovat a čekají, až budou lepší podmínky na trhu včetně nižších úrokových sazeb, které přijdou s očekávanou nižší inflací. Vládu kancléře Olafa Scholze (SPD) ústavní soud donutil k rozsáhlému šetření, což se projevilo škrtnutím řady úlevných podpor i zvýšením některých spotřebních daní. A spotřeba domácností? Měřeno tržbami, žádná velká sláva.
V Německu, podobně jako v Česku (těch podobností je opravdu hodně), se tržby maloobchodů propadají už více než rok. Vysoká inflace maloobchodu nijak nepomohla, jakkoli křivka nominálního růstu spotřeby míří strmě vzhůru – loni se zvedla o 2,4 procenta. Jde ale o reálné tržby, tedy o tržby po očištění inflace, a ty míří přesně opačným směrem.
Jak ukazují předběžné výpočty statistického úřadu, německý maloobchod se propadl oproti loňsku o 3,1 procenta. Nejviditelnější je rozdíl v prodeji potravin. Tržby kvůli vysoké inflaci vyskočily o 4,3 procenta, po očištění o inflaci ale ubyly o bezmála jedno procento.
Vánoce přišly pozdě
Pokles se týká i mnoha dalších maloobchodních oblastí, například prodeje domácích spotřebičů, stavebnin nebo všemožného zařízení do bytů. Jedinou výjimkou jsou snad jen tržby prodeje textilního zboží, módy a obuvi. Růst, který se tu objevil až před Vánoci, ale přišel trochu pozdě, během roku několik velkých řetězců v Německu vyhlásilo bankrot. Snad všichni obchodníci světa se spoléhají na předvánoční prodej. Díky němu se zvedly právě tržby módního oblečení, jinak ale neměl na německé maloobchodní tržby větší vliv.
Někteří ekonomové však nevidí situaci tak černě. Ve svých analýzách často připomínají, že pokles tržeb je dán i statistickým efektem. Tržby totiž prudce rostly v období covidu, tedy v letech 2020 a 2021, kdy se výrazně zvedly hlavně prodeje přes internet. Ty se nyní dostaly zpátky na nižší úroveň. Když se ale dnes porovnají maloobchodní tržby v Německu s tržbami v roce 2019, výsledkem je růst o 1,6 procenta. Jinak řečeno, úroveň předcovidové doby byla dávno překonána, opticky to tedy vypadá, že krize spotřeby, o níž se tak mluví, zase tak zásadní není.
Důvody nižších tržeb v maloobchodě jsou pořád stejné: vyšší náklady na energie, nižší růst mezd, přetrvávající nejistota. Prodejci potravin si stěžují na zvyšování výrobních cen. I v Německu se roztáčí podobný „kruh hledání viníků“ jako v Česku. Hledají se „férové ceny“. Celkově ale přece jen rostou o něco méně. Loňská inflace byla na úrovni 5,9 procenta, letos se očekává pokles pod tři procentní body. Jenže růst ekonomiky se ne a ne dostavit, i letošní odhady spadly už pod jedno procento. Nadějí pro spotřebu domácností je počínající růst reálných mezd: meziročních 0,6 procenta sice není žádný boom, ale je to lepší než nic.
Tři čtvrtiny firem pro bonus
Situace v německém maloobchodu by pravděpodobně byla ještě horší, kdyby zaměstnavatelé nevyužívali důležitý nástroj, jak podpořit své zaměstnance v době vysoké inflace: takzvaný inflační bonus ve výši tři tisíce eur za rok. Vláda schválila možnost jej vyplácet nezdaněný právě kvůli vysoké inflaci. Míra růstu mezd tak byla vyšší, než by asi za normálních podmínek byla, což by jistě negativně ovlivnilo i utrácení v obchodech.
Mnichovský ekonomický institut Ifo provedl na toto téma průzkum mezi německými firmami. Výsledek je překvapivý: tři čtvrtiny německých společností uvedly, že bonus vyplácejí, dalších 16 procent o tom vážně uvažuje. Zajímavé je, že čím větší firma, tím větší ochota k bonusu. Kompenzační prémii za inflaci poskytuje 93 procent společností s více než pěti sty zaměstnanci a 84 procent menších společností. Inflační bonus se v oblasti průmyslu vyplácí skoro stoprocentně, ve službách a maloobchodu se tak děje v 85 procentech případů.
Možnost vyplácet inflační bonus zachovala vláda až do konce letošního roku. Není to nic, co by Scholzův kabinet nařizoval, je to zcela dobrovolná možnost, jak podpořit či motivovat zaměstnance. V řadě větších firem je tento bonus a podmínky jeho vyplácení dokonce součástí kolektivních smluv.
Větší spotřeba domácností a s ní i rostoucí tržby v maloobchodu se dají očekávat až ve druhé polovině tohoto roku. Do jisté míry půjde opět o statistický efekt, tentokrát způsobený klesající inflací. Skutečné zlepšení nákupní nálady však přijde až s citelným ekonomickým růstem a ten se očekává až v roce 2025.
