Tomáš Prouza: Nenechávejme vše na poslední chvíli, u protišmejdské novely to platí dvojnásob
Jednou z typicky českých nectností je odkládat vše do poslední chvíle. Můžeme to vidět třeba vždy na konci dubna, kdy se blíží poslední termín pro podání daňového přiznání. To samé se nyní děje kolem novely energetického zákona, která si klade za cíl konečně zatočit s energošmejdy. O potřebě novely se hovoří už déle než tři roky. Přestože ohledně jejího znění panuje široká politická shoda a podporují ji nejen regulační úřady a spotřebitelské i odborné organizace, ale rovněž všichni poctiví dodavatelé elektřiny a plynu, čekáme na její schválení už rok a půl.
Nedávno se mi dostaly do rukou nové statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jež mě opět utvrdily v přesvědčení, že náš boj proti energošmejdům má smysl. Jsou to právě nepoctiví zprostředkovatelé, kteří stojí za více než polovinou z téměř 13 200 podání, jež loni úřad přijal. Šmejdský repertoár je přitom velice široký a ukazuje, jak moc jsou vynalézaví ve své snaze škodit. Pohybuje se od očividných podvodů a lhaní, kdy se vydávají za zaměstnance ERÚ nebo České obchodní inspekce (ČOI), přes tvrzení, že jdou od dodavatele, posílá je město, jsou státním úřadem kontrolujícím ceny, až po padělání podpisů nebo podvržení „záznamu o návštěvě“.
Běžně jsou závazné přihlášky do energetických aukcí prezentovány jako nezávazné, to vše s cílem vymámit od spotřebitele podpis. Často tak za zákazníka bezskrupulózně podepíšou naráz více smluv a vůbec je nezajímá, že pro něj to znamená hrozbu sankcí, jež mohou dosáhnout klidně desítek tisíc korun.
Kvůli současné legislativě je však regulátor zcela bezzubý a napálené spotřebitele může odkázat pouze na ČOI nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ostatně i sám ERÚ připouští, že se po uvolnění protiepidemiologických opatření aktivity šmejdů nejen vrátí na předkoronavirovou úroveň, ale ještě porostou. A pokud se nic nezmění, tak na konci roku budeme na ještě horších číslech než loni. Do karet přitom šmejdům hraje nejen ohlášené zvýšení cen energií, které spoustu zákazníků motivuje ke hledání levnějšího dodavatele, ale i hrozba schválení novely, kdy si budou ještě chtít naposledy ukousnout pořádné sousto.
Přesto však chci být optimistou a věřit, že energošmejdi před sebou mají poslední půlrok, kdy mohou nerušeně podvádět, lhát a odírat spotřebitele. Chci apelovat na poslance, aby již více neotáleli a na červencové schůzi konečně novelu energetického zákona schválili. Stejně jako pro představitele ERÚ je i pro mě nepředstavitelná a zcela nepřijatelná představa, že by měl kvůli blížícím se volbám tento dokument spadnout pod stůl.
Pokud by se tak mělo stát, jediným vítězem se stanou šmejdi. Získali by totiž minimálně další dva roky, aby mohli nerušeně pokračovat ve svých kejklích. Poraženými bychom byli my všichni ostatní, a hlavně ty desetitisíce podvedených seniorů a dalších spotřebitelů. I jen podle střízlivých odhadů by mohli šmejdi pouze na sankcích za vypovězení nevýhodných smluv za tu dobu vytáhnout z kapes lidí až půl miliardy korun. Tohle prostě nesmíme připustit!
Autor je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.