Klimatické plány Evropské unie počítají s ukončením těžby uhlí. Jenom v Česku kvůli tomu v příštích letech zanikne až 25 tisíc pracovních míst. Odstavené uhelné elektrárny však mohou být nahrazeny malými modulárními reaktory. Takový je alespoň záměr projektu Phoenix, který letos ve střední a východní Evropě spouští americká vláda. Projekt se též zaměřuje na Eurasii. Tuzemští odborníci nápad vítají, byť poukazují na možné obtíže při jeho uskutečňování.
Američané v rámci projektu Phoenix nabízejí poradenství a financování až tří studií proveditelnosti přechodu z uhlí na malé modulární reaktory v konkrétních lokalitách. Mohou se týkat ekonomické proveditelnosti, výběru technologie, zvýšení kapacity v lokalitě a ceny tepla. USA na každou studii přispějí 1,5 milionu dolarů, přibližně 32,5 milionu korun, přičemž čtvrtinu nákladů na výzkum zaplatí příjemce grantu.
Cílem je urychlit zelenou transformaci evropské energetiky. Američané také slibují, že přeškolí zaměstnance uhelných elektráren na obsluhu reaktorů. Chtějí tak zachovat pracovní místa v regionech, kde skončí těžba fosilních paliv.
Do výběrového řízení s uzávěrkou 15. června se mohou hlásit společnosti ze sedmnácti zemí. Vedle Česka jsou mezi nimi Bulharsko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko či pobaltské republiky. „Zájem zaslat přihlášku projevily dva nejmenované české subjekty. Od našeho úřadu se očekává potvrzení, že záměr využití malých reaktorů jako doplňku velkých bloků v lokalitách Dukovany a Temelín je v souladu se Státní energetickou koncepcí,“ upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. Ministerstvo tak podle něj učiní v první polovině června.
Jedním ze zmiňovaných dvou subjektů by mohla být Sokolovská uhelná. „Téma malých modulárních reaktorů je nám blízké a v rámci příslušné pracovní skupiny MPO jsme deklarovali úmysl prověřit možnost jejich umístění v některé z vhodných lokalit společnosti Sokolovská uhelná, protože vnímáme možnost odpovědného využití této technologie při výrobě elektrické energie a tepla po odstavení uhelných elektráren. Jsme v základu obeznámeni rovněž s americkým programem Phoenix. Rozhodně by mohl být příležitostí i pro Česko. Jedním ze zajímavých momentů je v tomto ohledu logické propojení privátního a veřejného sektoru,“ uvedla mluvčí firmy Jana Pavlíková.
Polostátní energetická skupina ČEZ odpověděla, že o Phoenixu ví, prozatím však do něj nevstoupila. „Posuzujeme všechny projekty na realizaci malých modulárních reaktorů, se kterými máme podepsaná memoranda o porozumění. Tedy americké, britské, francouzské a japonské,“ napsal šéf komunikace společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Vítězné návrhy Američané oznámí v průběhu léta. „Studie proveditelnosti by pak měly odstartovat na podzim a očekáváme, že budou dokončeny za 18 až 24 měsíců,“ řekla E15 náměstkyně amerického ministra zahraničí Ann Ganzerová, která v dubnu navštívila Prahu, aby česko-americkou spolupráci v jaderné energetice podpořila.
Záměr stavět malé modulární reaktory v bývalých uhelných regionech je podle expertů logický. „Umístění v prostorách uhelných elektrárnách je dobré rozhodnutí. Je tam již silové připojení k rozvodné síti a v místě jsou také pracovníci se zkušenostmi v oboru energetiky,“ myslí si odborník na jadernou energii ze společnosti VPMI holding Petr Pilc.
„Využití brownfieldů a technické infrastruktury v uhelných lokalitách dává dokonalý smysl. Nejen pro politiky, ale i pro obyvatele je přijatelné, že se v uhelné lokalitě nachází průmyslová stavba,“ přidává se předseda představenstva České jaderné asociace Tomáš Kovalovský. Odborníci poukazují také na to, že výkon malých modulárních reaktorů lépe odpovídá náhradě stávajících uhelných zdrojů, aniž by se musely stavět například nové přívody chladicí vody, vedení vysokého napětí nebo dopravní komunikace.
„Může to být zajímavá příležitost nejen pro české energetické firmy, ale i pro dodavatele technologií typu Škody JS, případně pro studenty technických oborů a výzkumné pracovníky univerzit,“ domnívá se ekonom think-tanku International Sustainable Finance Centre Michal Hrubý.
Projekt má však podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Oldřicha Sklenáře řadu úskalí. „Mezi podstatné nevýhody patří násobně vyšší produkce jaderného odpadu na jednotku vyrobené elektřiny v porovnání s konvenčními reaktory,“ podotýká s tím, že problematické je také načasování projektu. „Žádný z malých modulárních reaktorů ještě není komerčně dostupný. Ze zkušeností přitom vyplývá, že dotažení koncepce do realizační fáze trvá desítky let. Uhelné zdroje přitom mají začít mizet z tuzemského trhu už před rokem 2030,“ dodává Sklenář.
Problematická může být také otázka legislativy. „Ta česká nezná rozdíl mezi malým modulárním reaktorem a velkým jaderným zdrojem typu Dukovan nebo Temelína. Cesta k získání licence je tudíž velmi náročná, je nutno splnit řadu podmínek a průkazů bezpečnosti. Určitě bychom tedy nabádali k opatrnosti a obezřetnosti,“ upozorňuje Kovalovský. Náročnou disciplínou je i získání územního rozhodnutí o umístění jaderného zdroje. „To je také důvod, proč ČEZ chystá stavbu malých reaktorů v Temelíně,“ doplňuje Kovalovský.
V neposlední řadě o výběru realizátora studie rozhodují výhradně americké úřady. Ohánějí se sice výroky o dřívějším dosažení uhlíkové neutrality, ale jejich zájem je podle Sklenáře čistě byznysový: „Iniciativu Spojených států vnímám jako snahu o vytvoření výhodné pozice na vznikajícím trhu, respektive náskoku před konkurencí z jiných zemí.“
„V prvé řadě se jedná o to předběhnout proces licencování v zemi původu a získat v ní zákazníky. Jako další důvod lze třeba spatřovat i možnost zajištění financování přípravy a výstavby první instalace v zemi původu, které s vidinou budoucích zákazníků a garancí bude zcela jistě snazší a možná i levnější z pohledu zajištění vlastního kapitálu nebo úvěru,“ souhlasí Kovalovský.
Skepticky pohlížejí experti také na slib americké strany o udržení pracovních sil v uhelných regionech. „V potaz je nutné vzít nejenom výrazně odlišné požadavky na personál zajišťující provoz jaderných zařízení, ale například i stárnutí stávajících pracovníků. V praxi by se tak případné přeškolení týkalo jen zlomku dnešních zaměstnanců,“ soudí Sklenář.
Evropský Green Deal: Jak má pomoci životnímu prostředí?
Navzdory všem zmíněným nedostatkům se nedá říct, že by Phoenix neměl pro Česko význam. „Zapojení českých subjektů může být prvním krokem pro identifikaci České republiky jako strategického partnera USA v oblasti malých modulárních reaktorů,“ připomíná David Hluštík z ministerstva průmyslu.
Americký Kongres se právě pokouší odstranit překážky ve financování mezinárodních projektů v oblasti jaderné energie a programem půjček tamního ministerstva energetiky. Je tak reálné, že americké podpůrné banky Exim Bank či DFC budou v příštích letech poskytovat jaderným projektům silnější finanční podporu.
Energetická krize, která zasáhla Evropu po vypuknutí války na Ukrajině, zase ukázala, jak nebezpečná může být závislost na jednom typu paliva nebo dodavateli. „Z tohoto pohledu není důvod bránit se transatlantické spolupráci, jež může přinést četné výhody jak Evropě, tak Spojeným státům. Zapojení Česka nicméně musí být výsledkem konsenzu mnoha stran,“ uzavírá Hrubý.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
