Americká společnost Westinghouse nadále usiluje o získání stamiliardové zakázky na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Její snahu přijela minulý týden osobně podpořit do Prahy náměstkyně amerického ministra zahraničí Ann Ganzerová, která má vedle energetiky na starosti také mezinárodní bezpečnost a nešíření zbraní hromadného ničení. V exkluzivním rozhovoru pro E15 mimo jiné představuje unikátní projekt Phoenix, v rámci kterého chtějí Američané přebudovat evropské uhelné elektrárny na malé modulární reaktory.
Ruský prezident Vladimir Putin se před několika dny dohodl se svým běloruským protějškem Lukašenkem na rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Už předtím pozastavil účast Ruska na smlouvě Nový START (dohoda o snižování počtu jaderných zbraní, uzavřená mezi USA a Ruskou federací – pozn. red.). Co to znamená pro světovou bezpečnost?
Jsme velice znepokojeni veškerými Putinovými kroky, které se týkají jádra, jako je například převzetí kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou na Ukrajině. Ruský prezident se chová nezodpovědně.
Chystají se Spojené státy se svými spojenci na tyto kroky nějak odpovědět?
Daný problém samozřejmě důkladně probíráme ve Washingtonu, ale v tuto chvíli k tomu nemohu nic zveřejnit.
Zmínila jste ruskou okupaci Záporožské jaderné elektrárny. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho hrozí, že v ní dojde k jaderné havárii. Souhlasíte?
Ano. Jak jsem již uvedla, situace na Ukrajině je znepokojivá. V oblasti kolem elektrárny se nadále bojuje. Jsme rádi, že jsou na místě přítomni inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii a děláme vše, co je v našich silách, aby tam k jaderné havárii nedošlo.
Myslíte, že Rusko použije v konfliktu na Ukrajině jaderné nebo chemické zbraně?
Bez komentáře.
Někteří experti se domnívají, že svět je dnes nejblíže nukleární válce od kubánské krize v roce 1962. Jaký je váš pohled?
To záleží na Putinovi. Pokud k něčemu opravdu dojde, bude to způsobeno jeho činy.
Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny co do objemu poskytnuté finanční a vojenské pomoci. Zejména mezi republikánskými politiky však v poslední době zaznívají hlasy, že by tato pomoc měla být zastavena či omezena. Budou USA nadále pomáhat Ukrajině, i když do Bílého domu usedne Donald Trump nebo Ron DeSantis?
Ani to nemohu komentovat. Mohu jen říct, že současná americká vláda Ukrajinu silně podporuje, stejně jako Česká republika. Ráda bych také využila této příležitosti, abych Čechům poděkovala za vše, co pro Ukrajinu od začátku invaze udělali.
Jaké jsou druhy atomových bomb a jak si před nimi zachránit život?
Co je důvodem vaší nynější návštěvy České republiky?
Jsem zde, abych podpořila jednání o spolupráci mezi americkou společností Westinghouse a skupinou ČEZ. Těší mě, že se podařilo uzavřít novou dohodu, na jejímž základě bude Westinghouse od roku 2024 vedle Temelína dodávat jaderné palivo i do elektrárny Dukovany. Jak jistě víte, Westinghouse zároveň usiluje o získání tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech.
Proč by měl ČEZ dát v tendru na dostavbu Dukovan přednost Westinghousu před dalšími uchazeči – francouzskou EDF a jihokorejskou KHNP?
Začněme tím, že Westinghouse má nejpokročilejší technologii. Má obrovské zkušenosti, jaderné elektrárny staví už přes šedesát let. Americké reaktory jsou nejbezpečnější na světě, poučili jsme se z havárií ve Fukušimě nebo na Three Mile Islandu a zabudovali do našich elektráren spousty bezpečnostních prvků. Chceme také zapojit do projektu české firmy. A co je nejdůležitější – jaderná elektrárna vydrží padesát až osmdesát let. Bavíme se tedy o partnerství na dlouhé desítky let. Spojené státy a Česká republika jsou už nyní silnými strategickými partnery a tenhle projekt může naše vztahy ještě výrazně upevnit.
Nový blok Dukovan má být postaven do roku 2036. Je to z vašeho pohledu realistický termín?
To bude záležet hlavně na rychlosti výběrového řízení. Věřím však, že je Westinghouse schopen tento termín dodržet.
Nemůže být překážkou pro rozvoj česko-americké spolupráce v jaderné energetice skutečnost, že země Evropské unie nemají k jádru jednotný postoj?
Všechny státy budou v příštích letech potřebovat více energie, aby se mohly dále ekonomicky rozvíjet. A vzhledem ke klimatickým změnám to musí být čistá energie. Ačkoli Spojené státy podporují obnovitelné zdroje, jako jsou solární, větrné a vodní elektrárny, musíme mít v záloze i další zdroj pro případ, že slunce nebude svítit a vítr nebude foukat. A přesně tenhle prostor může vyplnit jádro. Neshody v rámci Evropy si musíte vyřešit sami. Pokud se však Česko rozhodne pokračovat v investicích do jádra v rámci svého energetického mixu, což má očividně v úmyslu, myslím, že by mělo vsadit na osvědčenou americkou technologii.
Očekáváte tedy, že současná energetická krize povede k jaderné renesanci?
Jednoznačně. To mě přivádí k dalšímu tématu a to jsou malé modulární reaktory. Ve Spojených státech považujeme tuto novou technologii za budoucnost jaderné energetiky. Americká společnost NuScale Power aktuálně pracuje na zprovoznění prvních elektráren tohoto druhu na světě, jedna vzniká v Rumunsku a další v Idahu. Zároveň teď spouštíme ve střední a východní Evropě projekt Phoenix, v rámci kterého chceme urychlit energetickou transformaci regionu tím, že přestavíme vaše uhelné elektrárny na malé modulární reaktory.
V jaké je tento projekt fázi a mohou se do něj zapojit i české společnosti?
Zapojit se může kdokoli. Až do 15. června přijímáme návrhy. Klidně se může přihlásit i více subjektů z jedné země, protože chceme vybrat ty skutečně nejlepší projekty. Věříme, že pokud se tato přestavba podaří, půjde o zásadní zvrat v boji proti klimatickým změnám.
Řada evropských zemí se obává amerického zákona o snížení inflace, jenž by mohl odvát mnoho klíčových projektů z Evropy do Spojených států. Pracujete se svými partnery na odstranění těchto obav?
Pracujeme s mnoha lidmi po celém světě na různých aspektech tohoto problému. Chceme sice přesunout více výroby do USA, ale především nám jde o to vytvořit spolehlivé dodavatelské řetězce, abychom nebyli závislí na zemích, jako je Rusko nebo Čína. Neznamená to, že se všechno musí nutně vyrábět na americkém území.
I27
Řekla jste, že Česko a USA jsou silnými strategickými partnery. Přesto jsme čekali dva roky na nového velvyslance. Už přes deset let nedošlo k osobnímu setkání českého a amerického prezidenta. Je nějaká šance, že se to v blízké době změní?
Pokud jde o setkání prezidentů, taková rozhodnutí dalece přesahují mé pravomoci. Co se týká průtahů ve jmenování nového velvyslance, není to unikátní situace. Schvalovací procesy v našem Kongresu někdy bohužel trvají dlouho. Osobně věřím, že máme s Českou republikou dobré vztahy, které budeme nadále utužovat.
Ann K. Ganzerová
- Má bakalářský titul ze St. Norbert College of De Pere ve Wisconsinu.
- V minulosti působila jako diplomatka v Mexiku a Washingtonu se zaměřením na politicko-vojenské záležitosti.
- Od roku 2022 je náměstkyní amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena pro mezinárodní bezpečnost a nešíření zbraní hromadného ničení.
- Jejím hlavním posláním je bránit šíření jaderných, chemických či biologických zbraní a podporovat mírovou jadernou spolupráci a civilní využití atomové energie v boji s klimatickými změnami.
