V Samsungu se poprvé stávkuje. Korea dominuje čipům a elektronice díky tvrdé práci, s níž naráží i Tchaj-wan

Samsung dominuje korejskému byznysu.

Samsung dominuje korejskému byznysu. Zdroj: čtk

Tento týden jsem měl možnost podívat se do rozsáhlého komplexu v jihokorejském městě Hwaseong poblíž Soulu, který patří společnosti Samsung. Ta zde vyrábí převážně paměťové čipy používané pro ukládání a zpracování dat v počítačích či mobilech. Samsung v tomto oboru vládne trhu, následuje ho další korejský obr SK Hynix. Zrovna když jsem se pohyboval soustavou gigantických budov chrlících čipy za pomoci nejmodernějších výrobních procesů, zastihla mě zpráva o vůbec první stávce zaměstnanců Samsungu za více než padesát let.

Samsung až do roku 2020 neumožňoval odborům zastupovat zaměstnance. Ty teď reprezentují 28 tisíc z nich a požadují zvýšení platů o více než šest procent a bonusy vázané na zisk podniku. Na Západě je to běžná scéna, v Jižní Koreji ale jde o něco neobvyklého.

Asijská země je v posledních několika desítkách let známá svou velmi tvrdou prací. Právě díky ní a masivní státní podpoře se Jižní Korea po válce a rozdělení na dva státy zařadila mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. A díky tomu mohou v Hwasongu, na rozdíl od Evropy, běžet ve velkém litografické stroje s extrémním ultrafialovým světlem na produkci čipů světové extratřídy. Tyto stroje se vyrábí v Nizozemsku ve firmě ASML, ale v první továrně v Evropě začaly fungovat až díky nedávné investici amerického Intelu, a to v daňově „výhodném“ Irsku.

Pracovní tempo Korejců je dodnes stále vysoké. Během pobytu v Soulu a okolí jsem byl na několika pracovních schůzkách. Nebyl problém si je domluvit na osmou večer. Kanceláře v prestižní čtvrti Gangnam, světu známé hlavně díky písni rappera Psy, byly i tou dobou plné. Několik korejských generací tímto způsobem vybudovalo velmi úspěšnou zemi, často za skřípění zubů a obětování soukromých životů.

Kombinace vlády, která ví, co chce, a lidského pracovního vypětí Koreji přineslo několik nečekaných úspěchů. Když například korejští lídři před pár desítkami let identifikovali, že budoucnost je v čipech a polovodičích, okamžitě začali konat. První pokročilý paměťový čip byl k překvapení USA a Japonska na světě během pouhého půl roku s razítkem „made in South Korea“. Samsung se tím dodnes chlubí na jednom z čestných míst v muzeu inovací.

Zejména mladá generace teď ale chce pracovní tempo trochu zklidnit. Korejci žijí v bohaté společnosti a chtějí si také něco užít. Třeba na výletě přímou leteckou linkou do Česka, kde Korea platí za silného investora. Premiérovou stávku Samsungu lze číst i tímto způsobem.

Ze silné pracovní morálky těží i další čipový vládce - Tchaj-wan. Morris Chang, zakladatel společnosti TSMC, která vyrábí čipy pro Apple či Nvidii, několikrát uvedl, že v polovodičové branži je klíčové pracovní nasazení a to, že inženýři v případě problémů bez řečí a výčitek manželek dorazí v jednu ráno do práce. Má to být hlavní výhoda Asie v tom, že dominuje výrobě čipů. Tato pracovní kultura však narazila při výstavbě továrny TSMC v Arizoně, kde si američtí pracovníci stěžují na špatné zacházení. A tak je tam výstavba ve skluzu.

Extrémní pracovní nasazení v Koreji zároveň ne vždy musí nutně znamenat vysokou efektivitu, naopak jde místy o kompenzaci pomalých procesů. Korea je, podobně jako Japonsko, značně hierarchistickou společností. V Evropě či USA je poměrně běžné, že si na sebe i zaměstnanci na nižších pozicích berou rozhodování a odpovědnost, což vede k rychlému a pružnému postupu. V Koreji je však nutné čekat, co na danou věc řekne nadřízený, který zase čeká, co na to jeho nadřízený, a pak vše putuje zpět dolů.

Korea je rovněž z velké části ovládána několika velkými podniky, takzvanými čeboly. Patří mezi ně Samsung, LG, Hyundai nebo SK Group. Čeboly mají velký vliv na ekonomiku a politiku, což občas přerůstá v korupční kauzy. Inovace jsou často centralizované a propojené s politikou, takže menší a střední firmy nemají tolik prostoru.

Centralizace je ale efektivní u strategických akcí. Korejská vláda například nedávno odsouhlasila pobídky pro čipový průmysl v přepočtené výši skoro 450 miliard korun. Ve městě Pchjongtchek u Soulu vzniká největší komplex na výrobu a vývoj čipů na světě. Evropská unie oproti tomu dlouho vyjednávala zákon Chips Act, který je plný kompromisů a dokázal sehnat rozpočet necelých 82 miliard korun.

Vládní rozhodnutí mimochodem stojí i za úspěchem vývozu korejského zábavního průmyslu. Jak popisuje kniha The Birth of Korean Cool, vláda při začátku rozvoje země správně vyhodnotila, že úspěch USA ve světě je z nemalé části dán produkcí Hollywoodu či pop music. Korea tak podporuje filmový, hudební a videoherní průmysl včetně e-sportů. Díky tomu vznikají mezinárodní hity jako seriál Squid Game či nejrůznější k-popové kapely.