Nový rok přináší řadu důležitých a dlouho očekávaných legislativních změn, které dopadnou na podnikatele. Některé z těchto novinek přicházejí opožděně, jiné jsou v podobě schválené parlamentem spíše politickým manifestem než opatřením, které může pomoci vyřešit strukturální zadlužení českého státu.
Windfall tax
Pro vybrané daňové poplatníky z energetiky, bankovnictví a těžby fosilních paliv byla s účinností od 1. ledna zavedena daň z neočekávaných zisků ve výši 60 procent. Daň se bude počítat z nadměrného zisku, který je stanoven jako rozdíl mezi základem daně v aktuálním roce a aritmetickým průměrem daňových základů za roky 2018–2021 navýšených o pětinu. Daň se uplatní v letech 2023 až 2025 a zálohy budou splatné již v roce 2023.
Tím, že vláda už loni ohlásila záměr zdanit někoho až od nového roku, dala firmám poměrně pohodlný prostor pro časovou optimalizaci zisků. Tyto společnosti účetně mohly vytvořit zisk loni a letos ho budou minimalizovat tak, aby daň platily co nejmenší. Anebo mohou upravit loňský zisk tak, aby příští rok neprošly nutným testem rozdílu zisků.
Státní pokladna jde při cestě za výběrem nezbytných miliard tou nejjednodušší cestou – zdanění megafirem často veřejně obchodovaných na burze. Windfall tax je tedy poměrně nahodilá daň s pochybným ospravedlněním, která má jediný cíl: dodat do děravého státního rozpočtu potřebné miliardy. Zda se to povede, je však nejisté.
Paušální daň
Jednotný odvod daně budou nově moci využít všichni podnikatelé, jejichž roční obrat nedosahuje dvou milionů korun a kteří nebudou registrovaní jako plátci DPH. „Paušalisté“ budou podle ročních příjmů oficiálně rozděleni do tří pásem, která určují výši jejich měsíčních paušálních záloh.
Jenže těch pásem je ve skutečnosti mnohem více nejen v závislosti na příjmu, ale i na druhu činnosti dle výdajového paušálu. Ze základních tří pásem totiž existuje ještě mnoho výjimek. Paušální daň měla původně celý výběr daně pro živnostníky zjednodušit. Ale systém několika pásem omezených navíc výdajovým paušálem vše komplikuje snad ještě více než v běžném režimu s podáním daňového přiznání.
Budou se dít absurdní situace, kdy mezi třemi lidmi v režimu paušální daně se stejným příjmem bude jeden odvádět 6500 korun, druhý 16 tisíc a třetí 26 tisíc. Bude-li podnikatel vykonávat různé činnosti, u nichž je uplatňována různá výše paušálního odpočtu, nebude jednoduché výši paušálních výdajů stanovit. Navíc i malá změna příjmů z jednotlivých činností může způsobit skokovou změnu do jiného pásma.
Vytrácí se tak původní myšlenka, na které byl systém paušální daně postaven. Se zvýšením stropu pro paušální daň souvisí i novela zákona o DPH, která s účinností od 1. ledna zvýšila limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na dva miliony korun.
Podívejte se na pořad Kvartál s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou
Další změny v daních z příjmů
Významnou změnou pro podnikatele je prodloužení režimu mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023. Počítače či kancelářskou techniku lze odepsat nově po dobu 12 měsíců místo standardní doby odpisu tři roky. Auta a stroje pak po dobu 24 měsíců místo standardní doby odpisu pět let. Podmínkou je, že se musí jednat o nový majetek. Nově bude platit také zvýšení minimální roční výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti pro podání daňového přiznání fyzických osob, a to ze současných 15 tisíc korun na 50 tisíc.
Zrušení EET
Od začátku nového roku odpadla podnikatelům povinnost elektronicky evidovat své tržby. Povinnost už byla přerušena před necelými třemi lety kvůli pandemii a stala se tak fakticky dobrovolnou. Fialova vláda obhajuje zrušení EET nárůstem bezhotovostních plateb v posledních letech. Přesto se výpadek příjmů do státního rozpočtu odhaduje v řádu miliard.
Mnohem horší než chybějící miliardy je ale vzkaz, který vláda posílá mezi podnikatele: Už se nemusíte obávat, že by vás berňák popotahoval kvůli pár nepřiznaným příjmům. Zejména u řemeslníků nebo stále i v gastrobyznysu se může znovu rozšířit fenomén nepřiznávání výnosů z plateb v hotovosti. I z těchto důvodů část odborníků navrhovala ponechat vykazování EET v dobrovolné rovině, což by mohlo vést k větší transparentnosti jak u správců daně, tak u zákazníků. Ale bohužel zvítězila politika a touha pohřbít jeden z hlavních pomníků Andreje Babiše a jeho vlády.
