Rok 2024 bude pro novinařinu extrémně náročný, neboť nové technologie velmi agresivně útočí na pilíře jejího obchodního modelu. Hrozí, že dřív než se nejasná pravidla například pro AI vyřeší, dostanou se redakce do problémů, z nichž už se nebudou mít šanci vyhrabat.
Sedmnáctého listopadu se tradičně konala debata o stavu české mediální scény. Názory na současný stav tuzemské žurnalistiky prezentovaný šéfredaktory českých serverů, deníků a veřejnoprávních médií byly poměrně optimistické, což úplně nekoresponduje s aktuální náladou například v USA.
CNN ve svém sloupku píše, že se letos žurnalistika může dostat do volného pádu, který se už roky s bázní v hlase předpovídá. Když to bude špatné v USA – Mekce toho, co si představujeme pod pojmem žurnalistika – stoprocentně to ovlivní i nás v Česku.
O umělé inteligenci se často mluví v souvislosti s tím, že nahradí nekreativní novináře a těm kreativním ulehčí práci při přepisování rozhovorů či studiu rozsáhlých materiálů. Jenže AI teď hlavně útočí na křehký ekonomický systém celého oboru. Tenhle tlak přišel mnohem dřív než obávaní syntetičtí redaktoři, kteří by bez kompromisů mohli nahradit třeba agenturní zpravodaje a „přepisovače“ krátkých byznysových zpráv.
Po krachu ambiciózního média Vice se oddělila čtveřice talentovaných technologických redaktorů a založili projekt 404 Media. Kombinací platební brány a nízkých nákladů chtěli pokračovat v činnosti, kterou považují za své poslání. Po několika měsících naděje ale museli přejít k mnohem agresivnějšímu modelu a po svých čtenářích vyžadovat e-mailovou adresu, pokud si chtějí řadu článků vůbec dočíst.
Masivní kradení obsahu
Důvodem, proč malé technologické médium začalo od čtenářů žádat e-mail, je právě umělá inteligence, která ve velkém měřítku začala krást jejich obsah. Zjištění, na němž pracovali i rok, AI během pár minut nasaje a přepíše tak, aby nebyl vyhledávači a právníky vnímán jako plagiát.
Text pak automatizovaný systém umístí na nekvalitní server obalený reklamou. Tohle se může dít v nespočtu případů. Malý projekt jako 404 Media pak zapadne ve vyhledávání na Googlu a syntetický obsah jej převálcuje i ve čtečkách zpráv jako Google News. Velké technologické firmy přitom tenhle obsah nepenalizují, a tak se smyčka bankrotu kolem poctivých a inovativních novinářů pomalu stahuje.
Skvělou ilustrací tohoto stavu je tweet uživatele Jakea Warda, který se v listopadu pochlubil obrovskou SEO loupeží. Díky optimalizaci stránek pro vyhledávače a krádeži obsahu bez postihu přetáhl od konkurence 3,6 milionu uživatelů.
Obstarožní e-mail tak zůstal jednou z mála možností, jak mít alespoň na krátký okamžik kontrolu nad distribucí své duševní práce. Pokud navíc zůstane v e-mailových schránkách, potrvá déle, než se ho „klonovače“ zmocní.
Do toho technologické společnosti jako Meta (Facebook, Instagram, Threads) či X se obsahu od tradičních médií zbavují a návštěvnost internetových serverů umírá na všech frontách. To naplno pohání spirálu smrti, která vede k dalšímu masivnímu propouštění, jež teď vidíme ve všech obřích redakcích v USA, neboť nemalá část příjmů závisela na zobrazování reklamy. Teď už tenhle model nefunguje.
Příběh 404 Media v tomhle všem ukazuje případ party lidí, která dokáže svůj produkt měnit a inovovat během velmi krátké doby a dokáže díky tomu lépe čelit stále silnějším otřesům. Větší redakce a velké korporace jsou v těchto změnách mnohem pomalejší. Jenže teď je potřeba právě flexibilita, kdy musíte rozjetou „lokomotivu velké mediální společnosti“ otáčet prudce do protisměru a pak po nějaké době zase někam jinam. Tohle v DNA téměř všech korporací chybí a je otázka, zda je to u velkých firem vůbec realizovatelné.
Pomalá spirála smrti
Druhou možností je, že ztrátová média budou sanovat miliardáři svými penězi. Tenhle model se ale ukazuje jako nefunkční, protože o to finanční elity nemají zas tak moc velký zájem. Jeden z nejbohatších lidí na světě Jeff Bezos (Amazon) vlastní slavný deník The Washington Post, kterému se masivní škrty ale také nevyhnuly.
Řadu významných redakcí v USA pak vlastní hedgeové fondy, které do redakcí nebudou – jak se nyní ukazuje – investovat ani je inovovat, což vede jen k cestě zániku.
Televize a rádia zabíjejí nové formy zábavy v podobě TikToku a touhle masovou změnou chování spotřebitelů se přesouvají i peníze za reklamu do jiných segmentů trhu, než je kontinuální vysílání.
CNN připomněla čísla, že podle studie Kolumbijské univerzity by měly velké platformy jako Meta a Google platit za obsah 14 miliard dolarů ročně. Číslo zní neuvěřitelně, i když ona částka je označena pouze jako „konzervativní odhad“. K tomu můžeme přidat číslo, že podle některých prognóz může být do roku 2026 až 90 procent obsahu na sítích syntetického původu. Budou se šířit nejen spamy, ale všemožného obsahu zkrátka bude tolik, že to důležité nejspíše zapadne. Hledání zásadních informací bude připomínat snahu nalézt odpinknutý tenisák v hustém lese.
Připravte se tedy na otřes v informačním prostoru, protože podle všech ukazatelů přijde brzy a bude tvrdý. Média zasáhne v době, kdy se rozhoduje o budoucím prezidentovi USA a svět je na pokraji řady konfliktů. Příklad 404 Media ukazuje, že se hází poslední zoufalé laso komunitě, aby s nimi novináři mohli zůstat v kontaktu alespoň přes e-mail, až bude stránka k nenalezení. Vypínají paywall, aby práce živená malým kmenem předplatitelů měla alespoň nějaký dopad, což je stále jednou z hlavních rolí novinařiny, na kterou se někdy v zoufalé snaze stabilizovat rozpočty zapomíná.
Přes to všechno i takové médium jako 404 Media bude složitě bojovat o přežití a ostatní, méně flexibilní, se dostanou do spirály ekonomické smrti a budou ještě více vydáni napospas svým vlastníkům či mecenášům.
