Všudypřítomná autonomní auta, operace pomocí rozšířené reality, metaverzum, blockchain a NFT. To jsou nejvíce viditelné technologie z posledních let, které podle mnohých techno-věrozvěstů měly být všude a vše změnit. Stalo se ale hlavně to, že konzultační firmy vydělaly na školeních a světlo světa spatřily desítky slajdů v prezentacích na nejrůznějších konferencích. Dnes jsou tyto pojmy právem v útlumu a zpět ve vývojových centrech odborníků. Objevil se ale další pojem, který jejich roli zastoupí, a sice ChatGPT.
To, že se rozjel další obrovský hype, lze nejlépe pozorovat na sociální síti LinkedIn. Ta je ze své podstaty (profesní prezentace sebe sama) založená na vzájemném plácání se po ramenou, sdílení a lajkování pozitivních věcí a tváření se, že „jdu s dobou“. Zatímco dříve byl LinkedIn plný metaverza a spol., dnes jejich roli plní ChatGPT a další zástupci „umělé inteligence“.
Lidé se chovají stádovitě, podobně jako velké množství investorů na burze. Warren Buffett něco prodal nebo koupil? Tak to musím taky. Teď se začalo všude hlásat, že ChatGPT nahradí všechny možné a nemožné profese a že začíná úplně nová éra srovnatelná s nástupem elektřiny nebo tranzistorů. Do toho přišel Microsoft, který do tvůrců ChatGPT, organizace OpenAI, vložil deset miliard dolarů a vyhlásil útok na neotřesitelnou pozici Googlu ve vyhledávání. Lidstvo změnu poměrů začalo brát jako fakt a další hype je zde.
Někdo na tom chce vydělat, zviditelnit se nebo být považován za vizionáře a vzdělaného člověka. U velké části lidí ale hype často představuje takzvané FOMO, tedy strach z toho, že něco velkého propásnou a pak už to nedoženou. Podobně jako třeba Microsoft nezvládl nástup chytrých telefonů a nepomohla mu ani koupě Nokie.
Dostal jsem přístup k prozatím uzavřenému testování nové verze vyhledávače Bing od Microsoftu, která má nasazený ChatGPT. Mé chatování s tímto bezesporu fascinujícím systémem ale má daleko do toho, abych na vlnu hypu naskakoval.
Ke své novinářské práci dlouhodobě využívám různé technologie, které mi usnadňují život a zároveň určité věci automatizují. Občas si nějaký kus softwaru pro tyto účely napíšu sám. Někdy mi to dá konkurenční výhodu. Z principu jsem tedy novým technologiím velmi otevřený. Nový Bing mi ale doposud žádnou revoluci nepřinesl. Naopak velmi často předkládá špatné nebo zastaralé informace. Je možné s ním konverzovat jako s relativně inteligentní bytostí, která ale pro kvalitní debatu nedisponuje kvalitními informacemi.
Když jsem se například „Binga“ zeptal, jestli se v Česku vyvíjejí čipy, odpověděl mi, že třeba čipy zemědělské. Jako výrobce označil Bohemia Chips. Hluboce se mě dotklo, že vynechal Strážnické a Cyrilovy brambůrky, ty ale nejsou označovány jako chips, takže mu to odpouštím. Podobných nesmyslů Bing předkládá mnoho, a když mu řeknu, že se plete, a předložím důkaz, chybu uzná, jako služebníček se hluboce omluví, ale nepoučí se a v další konverzaci si zase mele své.
Vývoj toho, čemu se zjednodušeně říká AI, je každopádně velice rychlý a bude docházet k významným pokrokům. V současné době ale těmto systémům nelze předkládané informace věřit a pro práci, za kterou mám dostat zaplaceno, jsou jen těžce využitelné. Jde o příslib a potenciálně zajímavé konzultanty – když se budete správně ptát a mít na to čas a nervy.
Nevím, na čem ti, kdo tvrdí, že nám ChatGPT a další do tolika a tolika let zruší ty a ty pozice, svá tvrzení zakládají. Silný názor je ale slyšet. Navíc se celá debata u nových technologií vždy zaměří pouze na jediné, a to ztrátu práce a vyhubení lidstva. Je to nesmysl. Přelomové technologie mohou krátkodobě způsobit vedlejší efekty, nakonec ale lidstvo nakopnou k dalšímu růstu a prosperitě. Právě teď jsme ve fázi, kdy bojujeme s inflací, nedostatky surovin a dalšími neduhy. Příchod něčeho revolučního by naopak měl být žádaný.
