Zaměstnanecké akcie vedou k inovativní ekonomice. Bez nich bude Česko zaostávat
Možnost motivovat zaměstnance pomocí přidělení akcií, známé také pod zkratkou ESOP (Employee Stock Option Plan), představuje příležitost pro začínající firmy. Ty české jsou bohužel znevýhodněné tím, že pro ně neexistuje žádná speciální zákonná úprava. Čeští podnikatelé především v oblasti technologií nebo financí, kde je potřeba rychle najít kvalitní zaměstnance, tak ztrácejí v konkurenci se zahraničím. A to je škoda.
O co v onom takzvaném ESOP, tedy schématu zaměstnaneckých akciových opcí, jde: Využívá se hodně u začínajících firem – startupů –, které obvykle nemají peníze hned na začátku své činnosti, ale mají velký potenciál růstu do budoucna. Proto se uchylují v zahraničí často k tomu, že část výplaty dostávají zaměstnanci formou akcií firmy, respektive akciových opcí. Tím může firma z globálního trhu přilákat špičkové pracovníky, kteří svolí pracovat za menší mzdu s vidinou vysokého budoucího zisku v případě, že bude daný startup úspěšný.
Při takto zvoleném nastavení platu je motivace zaměstnance dosáhnout úspěchu firmy samozřejmě vyšší. Můžeme si jako příklad vzít Facebook, který známe všichni – Mark Zuckerberg „platil“ své první zaměstnance zčásti formou akciových plánů a po vstupu dalších investorů do firmy a vstupu na americkou burzu se z těch, co mu věřili od začátku, stali miliardáři. Mezitím ale vybudovali firmu o desítkách tisíc dobře placených zaměstnanců s obrovským ziskem, a tedy i významného poplatníka daní.
ESOP ale není jenom pro startupy – zaměstnaneckými akciemi motivují klíčové pracovníky i velké a zavedené firmy, a je to dobře. Konkurenční boj o zaměstnance totiž nakonec znamená zvýšení jejich ohodnocení. Toto schéma je v USA běžné a rozšířilo se do řady dalších zemí. Využívané je často třeba v Izraeli, Německu nebo Británii. Tyto země i díky tomu patří mezi nejinovativnější ekonomiky světa se stabilním růstem.
Motivační akciové programy pro zaměstnance jsou v USA běžné již od 70. let. V roce 2020 bylo zaregistrováno více než 6400 obdobných programů, které umožnily participaci více než 14 milionů zaměstnanců. K tomu, aby firmy mohly toto schéma častěji využívat a Česko přestalo zaostávat, je potřeba vytvořit vhodná pravidla.
Dnešní stav je totiž takový, že zaměstnanec získá akcii za zvýhodněnou cenu, fakticky ale tuto výhodu posuzuje stát jako vyplacenou mzdu. Zaměstnanec ji musí okamžitě zdanit a odvést sociální i zdravotní pojištění, což ze zaměstnaneckých akcií činí v podstatě nepoužitelný program. Pokud totiž chce začínající český podnikatel se skvělým nápadem nalákat talentované zaměstnance na akciový podíl a budoucí vysoký zisk, má smůlu.
Jak by to mělo ideálně vypadat do budoucna, kdy Česko přijme pravidla z programu Evropské unie, který zavazuje členský stát k implementaci pravidel na míru startupovému prostředí? Nabízí se, aby byly zaměstnanecké akcie například zdaňovány v režimu mimo závislou činnost, tedy bez sociálního a zdravotního pojištění, nebo příjem z přidělení těchto akcií stanoven jinak než na základě ceny, za kterou vstupuje investor. Lze ale uvažovat i o odložené daňové povinnosti do okamžiku prodeje, je-li startup úspěšný. Nešlo by o diskriminační daňové zvýhodnění ani výjimku, nýbrž nastavení misek vah do rovnovážné polohy.
Česká fintechová asociace již na toto téma otevřela debatu s ministerstvem financí, přičemž se jí dostalo k výše popsané podobě zákonné úpravy zaměstnaneckých akcií kladné odezvy, a to nejen od zákonodárců, ale také reprezentantů průmyslu či neziskového sektoru. Absence jasných pravidel, která by poskytla mantinely k zavedení standardizovaného nástroje pro nabízení zaměstnaneckých podílů a akcií, představuje výraznou konkurenční nevýhodu na globálním trhu. To, že zde není jasně upravený program zaměstnaneckých akcií, českou ekonomiku poškozuje.
Stávající daňový systém motivuje české firmy vytvářet složité struktury, které optimalizují související daňové zatížení, některé firmy dokonce uvažují o přesunu celé firmy mimo Českou republiku. Přitom vytvoření takového systému by nakonec nemělo mít negativní dopad na celkový výběr daní, ba naopak. Bude mít navíc naprosto zásadní dopad na vytvoření takového systému, který motivuje k inovacím a podnikatelskému riziku.
Často si politici stěžují, že v Evropské unii není žádný Facebook nebo Google, že jsme v oblasti technologií závislí na USA či dalších zemích. Je to pravda – ale důvodem je mimo jiné to, že talentovaní lidé z Evropy odcházejí do USA, protože podmínky a způsob odměňování, které jim nabízí místní systém, jsou daleko lákavější. Je načase tento rozdíl srovnat a vytvořit progresivním společnostem v Česku takové podmínky, aby se jim vyplatilo podnikat v tuzemsku víc než v Kalifornii.
