Často je dění kolem fotbalu zajímavější než hra samotná. Příkladem je kontroverze kolem ukončení reprezentační kariéry německého záložníka Mesuta Özila. Ten čelil vlně negativních reakcí po zveřejnění fotografie, na níž předává dres tureckému prezidentovi. Fotbalista se cítí jako oběť xenofobie a nepřímo vyvolal novou kampaň na sociálních sítích s hashtagem #MeTwo.
Pod tímto symbolem sdílejí zkušenosti s projevy nenávisti lidé, kteří se necítí být vázáni jen jednou národní identitou. Což by mimochodem v zemi prezidenta Erdogana nemuselo projít, neb Turecko má četné zkušenosti s cenzurou sociálních sítí.
Vedro převrací zažité pořádky. Část ostentativně pravicových politiků typu Miroslava Macka objevuje ekonoma Thomase Pikettyho. Ten poukazuje mimo jiné na odliv dividend z Česka. Nálepkování Pikettyho jakožto pomýleného marxisty najednou zůstává stranou.
Od politiků k trendům. Hipsteři kolonizují centra českých měst neutuchající silou. Dál by se ale mohli ze svých ghett vydat kolonizovat pohraničí. I takové zážitky by se jistě nesly ve znamení klíčových slov jako autenticita, nezávislost, syrovost či komunita. Prostě cool alternativní záležitost. Třeba by se společenské příkopy mezi „kavárnou“ a „hospodou“ zjemnily zjištěním, že opovrhovaná protistrana nakonec řeší vlastně podobné existenční problémy. A ne pěnu v latté.
